Schopnosti ruských ozbrojených sil byly před invazí na Ukrajinu podle experta velmi výrazně přeceňovány

Z hlediska vývoje celého konfliktu byly podle Stojara nejvýznamnějším momentem první dny invaze a naprosté selhání ruského plánu na rychlou operaci spíše nebojového charakteru. Toto selhání podle něj předurčilo další charakter konfliktu a nasazení obou stran. "Ruské politické i vojenské vedení zcela podcenilo ukrajinského protivníka a jeho vůli i schopnosti klást odpor ruským invazním silám. Ruská strana se poté jen obtížně vyrovnávala s neočekávaným charakterem konfliktu a jen pozvolna přijímala nezbytná opatření, která často přicházela příliš pozdě a jen reagovala na pro ni nepříznivý vývoj událostí," řekl Stojar. Doplnil, že například částečná mobilizace dlouho odkládaná z politických důvodů mohla výrazněji posílit ruské početní stavy až po více než šesti měsících trvání konfliktu, přičemž ani ona podle něj nevedla k převzetí iniciativy na ukrajinském bojišti.

"Z ročního odstupu situace na frontové linii a její podoba se zas až tak překvapivou nejeví. Nicméně před invazí byly schopnosti ruských ozbrojených sil velmi výrazně přeceňovány, k čemuž přispělo i poměrně efektivní nasazení ruských jednotek v nedávné minulosti, rozsáhlé investice do armády nebo pravidelná vojenská cvičení velkého rozsahu," uvedl Stojar. Řekl, že ambiciózní plán na obsazení ukrajinského hlavního města v prvních dnech však byl vzhledem k nasazeným početně velmi slabým silám zcela nereálný a vzhledem k ukrajinského odporu byl odsouzený k neúspěchu. "Přes všechny ruské nedostatky je však patrně poměrně překvapující, že se ruským silám nepodařilo za celý rok dosáhnout výraznějších územních zisků na Donbase," upozornil Stojar.

Největším úspěchem ukrajinských sil za dobu konfliktu podle něj bylo zmaření ruské invaze právě v prvních dnech konfliktu a poté převzetí iniciativy na řadě míst frontové linie. "Zde si asi největší pozornost získala podzimní ofenzíva v Charkovské oblasti a donucení ruských sil ke stažení z Chersonu. Ukrajinským silám se rovněž podařilo několikrát zasáhnout velmi cenné cíle na straně protivníka, velkým úspěchem jak v materiální, tak psychologické rovině bylo například potopení křižníku Moskva, vlajkového plavidla ruské Černomořské flotily," uvedl Stojar. Za ruský úspěch lze podle něj pokládat vytvoření pozemního koridoru mezi Krymem a Donbasem a dobytí Mariupolu.

V následujících měsících bude pro Ukrajinu podle odborníka nadále zásadní materiální i ekonomická podpora. Od té se pak budou odvíjet vojenské schopnosti ukrajinských sil a jejich možnosti vést úspěšné ofenzivní operace proti ruskému protivníkovi. "S velkou pravděpodobností dojde ke zvýšení bojového nasazení obou stran v jarních měsících. Zda bude v ukrajinských možnostech již v této době vést rozsáhlejší ofenzívu, je ale obtížné predikovat," uvedl Stojar. Bude podle něj pochopitelně velmi záležet na stavu ruských jednotek, které budou ukrajinským silám čelit. Nedá se také podle něj patrně očekávat, že ruské velení podcení situaci obdobným způsobem, jako tomu bylo v případě ukrajinské charkovské ofenzívy. "Je možné, že předpokládané ofenzivní záměry obou stran nepřinesou zásadní zvrat na bojišti, povedou k jejich dílčímu vyčerpání a následně dalšímu pokračování konfliktu v podobě opotřebovávací války spíše statického charakteru," uzavřel Stojar.