Stoltenberg přiznal, že NATO možná mohlo válce na Ukrajině zabránit

„Nyní poskytujeme vojenské prostředky pro vedení války – tehdy jsme mohli poskytnout vojenské prostředky, abychom válce zabránili,“ uvedl Stoltenberg.

Generální tajemník NATO upozornil, že před invazí nebylo NATO ochotné poskytnout Ukrajině zbraně, které Kyjev žádal, protože členské státy se obávaly eskalace napětí s Ruskem.

V rozhovoru také uvedl, že konec války na Ukrajině bude dosažen prostřednictvím jednání. „K ukončení této války bude muset v určité fázi dojít k dialogu s Ruskem. Ten však musí vycházet ze silné pozice Ukrajiny,“ zdůraznil Stoltenberg.

Šéf NATO se rovněž odmítl vyjádřit k tomu, zda po odchodu z vedení aliance převezme roli předsedy Mnichovské bezpečnostní konference po německém diplomatovi Christophu Heusgenovi. Pro FAS uvedl, že zvažuje „více možností“ a plánuje pobývat v Oslu. Rovněž přemýšlí o sepsání svých pamětí.

Stoltenbergovi, bývalému norskému premiérovi, končí v říjnu funkční období na pozici generálního tajemníka NATO, kterou zastával od roku 2014. V červnu členské státy NATO zvolily novým generálním tajemníkem bývalého nizozemského premiéra Marka Rutteho.

Stoltenberg je druhým nejdéle sloužícím generálním tajemníkem NATO po Josephu Lunsovi z Nizozemska, který tuto funkci zastával v letech 1971–1984.