Švédsko chce do NATO vstoupit co nejdříve, ale s Finskem

Obě severské země podaly žádost o přistoupení k Severoatlantické alianci společně loni v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu, která změnila dlouhodobé postoje tamních vlád i obyvatel k otázce členství v obranné alianci. "Bylo by to také velmi ku prospěchu NATO," poznamenal dnes ke společnému přistoupení k alianci předseda švédské vlády.

Nové členy ještě neratifikovaly Maďarsko a především Turecko, které opakovaně dává najevo, že tak zvláště v případě Švédska nemusí učinit, protože podle něj poskytuje útočiště radikálům ze zakázané Strany kurdských pracujících (PKK). V lednu navíc zrušilo na únor plánované rozhovory se Švédskem i Finskem, když dánsko-švédský krajně pravicový politik při protestu ve Stockholmu spálil výtisk koránu.

I generální tajemník NATO Jens Stoltenberg dnes v Bruselu zdůraznil, že důležitější je, aby bylo rozšíření aliance rychlé. "Hlavní otázka není, jestli Finsko a Švédsko budou ratifikovány společně. Hlavní otázka je, aby byly obě země schváleny jako plní členové co nejdříve," řekl šéf NATO novinářům.

Možnost odděleného vstupu do NATO dnes připustil i švédský ministr zahraničí. "Vždy bylo velmi jasné, že toto je národní proces, máme dva parlamenty, dva státy, které mají také své vnitřní procesy, které je třeba brát na zřetel," řekl Billström. "Samozřejmě stále usilujeme o to, abychom se členy NATO stali co nejdříve," dodal šéf švédské diplomacie.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková ve Stockholmu prohlásila, že Finsko a Švédsko by měly urychleně přistoupit k NATO "ruku v ruce", o což by se měly přičinit všechny členské státy NATO. Je to podle ní v zájmu obou severských zemí i v zájmu NATO.

Baerbocková řekla, že Švédsko podniklo viditelné kroky na rozptýlení tureckých obav. Billström podotkl, že nevidí žádný důvod, proč by Turecko nemělo švédskou přihlášku ratifikovat. Baerbocková už v pondělí při návštěvě Finska řekla, že očekává, že země NATO schválí přistoupení Finska a Švédska k alianci bez dalších odkladů.