Trump splnil slib poté, co ho rozzuřil Putin. Na Ukrajinu opět proudí americké dodávky

Ministerstvo obrany USA dodávky některých klíčových systémů, včetně protiletadlových zbraní a přesně naváděné munice, pozastavilo na začátku července. Podle informací serveru Politico mělo jít o vnitřní rozhodnutí vedení Pentagonu, které nebylo předem konzultováno s Bílým domem. Zdroje uvádějí, že krok schválil ministr obrany Pete Hegseth na základě doporučení svého náměstka Elbridgea Colbyho, a to z obavy o vyčerpání zásob amerických armádních skladů.

Jenže poté, co se Ukrajina stala terčem nejsilnějších ruských útoků od začátku války, se sentiment na nejvyšších příčkách americké politiky změnil. Trump v prohlášení z úterní noci oznámil, že nařídí obnovení dodávek a rozšíření obranné pomoci. „Putin nezachází s lidmi správně. Proto posíláme některé obranné zbraně a já jsem to schválil,“ uvedl. 

Zároveň dodal, že USA „musí pomoci“ v situaci, kdy „v tom chaosu umírá tolik lidí“. „Pošleme další zbraně. Musíme. Musí se umět bránit. Jsou velmi tvrdě zasaženi,“ řekl prezident s tím, že půjde zejména o systémy protivzdušné obrany a technologie pro ochranu civilní infrastruktury.

Podle deníku New York Times jde o zásadní obrat v prezidentově přístupu k Ukrajině. Ještě před několika měsíci Trump kritizoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za údajnou nevděčnost a zpochybňoval další smysluplnost pokračující pomoci. V rámci kampaně za znovuzvolení opakovaně vyzýval k větší zodpovědnosti evropských spojenců a obhajoval snížení amerického angažmá. 

Dodávky amerických zbraní, a to jak z přebytků armády, tak z nových kontraktů, tvoří od počátku ruské invaze důležitou část ukrajinské obrany. Mezi klíčové položky patří raketomety HIMARS, balistické střely ATACMS, dělostřelecká munice ráže 155 mm, tanky M1 Abrams, protivzdušné systémy NASAMS a nově i stíhací letouny F-16, jejichž nasazení se očekává v průběhu letošního podzimu.

Obnovení dodávek přichází v kritickém okamžiku. Ruské síly v posledních týdnech zintenzivnily údery nejen na vojenské cíle, ale i na civilní infrastrukturu – včetně nemocnic, dopravních uzlů a energetických zařízení. 

Nyní bude klíčové, zda Trumpova administrativa přijme dlouhodobější rámec podpory, nebo zda půjde pouze o jednorázovou korekci předchozí chyby. Rostoucí tlak na zajištění průběžného financování a stabilního vývozního režimu ze Spojených států bude tématem dalších týdnů.