Tvrdíte, že na palubě letadla byli Ukrajinci? Tak nám je vydejte, vyzval Kyjev Moskvu. Rusko odmítá

Ukrajina opakovaně vyzvala Rusko, aby vydalo těla ukrajinských válečných zajatců, kteří podle tvrzení ruských úřadů zahynuli 24. ledna při havárii ruského vojenského letadla. Prohlásil to podle agentury Interfax představitel hlavní správy ukrajinské vojenské rozvědky Andrij Jusov. Rusko ale s vydáním těl nesouhlasí a podle médií tvrdí, že žádnou žádost nedostalo.

Z tohoto důvodu trvá Ukrajina na nezávislém mezinárodním vyšetření okolností pádu letadla Il-76 a přepravovaného nákladu. Chce také vědět, zda byly kromě posádky přítomny také další osoby nebo munice.

Jusov rovněž zdůraznil, že 65 zajatých ukrajinských vojáků, kteří byli Ruskem po havárii Il-76 prohlášeni za mrtvé, jsou stále považováni za osoby v ruském zajetí. Dodal, že během výměny zajatců dne 31. ledna se vrátili Ukrajinci, kteří měli být původně vyměněni 24. ledna, s výjimkou 65 osob, které podle ruské strany údajně byly na palubě sestřeleného letadla.

Ruský Vyšetřovací výbor (Sledkem) ohlásil v čtvrtek 1. února, že se ruským expertům podařilo identifikovat pozůstatky všech lidí z letadla Il-76. Na místě leteckého neštěstí bylo údajně nalezeno více než 670 částí těl obětí a částečně zachovalé osobní doklady.

"Sledkem má genetické profily všech členů ukrajinského vojenského personálu, kteří byli na palubě zmíněného letadla," uvedl ve svém prohlášení. Ruští vyšetřovatelé ve čtvrtek uvedli, že mají důkazy o sestřelení ruského vojenského letadla Il-76 ukrajinskou armádou, která při tom použila systém protivzdušné obrany Patriot americké výroby.

Ruský vyšetřovací výbor uvedl, že ukrajinští vojáci v oblasti Lypci v Charkovském regionu vystřelili na letadlo dvě rakety. Výbor zveřejnil krátké video, na kterém vyšetřovatelé kontrolují úlomky rakety na zemi.

"Fragmenty zajištěné na místě činu jsou podle designových prvků, geometrických charakteristik a dostupných označení konstrukčními prvky protiletadlové řízené střely MIM-104A amerického komplexu Patriot, vyvinuté korporacemi Raytheon a Hughes a vyrobené společností Raytheon," uvedl výbor .

Ruský prezident Putin už dříve uvedl, že ruský vojenský letoun Il-76 byl minulý týden nad Belgorodskou oblastí sestřelen americkými raketami Patriot vypálenými z území Ukrajiny. Uvedla to agentura Reuters

Doporučené články

Putin naznačil možnost, že Ukrajina mohla letoun sestřelit omylem, ale i tak to považuje za zločin. Na palubě letounu mělo být podle Putina 65 ukrajinských válečných zajatců, avšak Moskva dosud neposkytla žádné důkazy. Putin také vyzval k mezinárodnímu vyšetření pádu letadla.

Údaje z černých skříněk z letadla Il-76, které se zřítilo minulý týden v blízkosti rusko-ukrajinské hranice, podle Ruska potvrzují, že bylo sestřeleno ve vzduchu. S odvoláním na zdroje v ruských orgánech činných v trestním řízení to uvedla ruská agentura TASS.

"Údaje černé skříňky vylučují všechny možné verze havárie Il-76 a potvrzují, že letadlo bylo vystaveno vnějšímu vlivu, to znamená, že bylo sestřeleno ve vzduchu," řekl nejmenovaný zdroj pro TASS.

K pádu letadla došlo ve středu 24. ledna se v Belgorodské oblasti na západě Ruska. Vojenské dopravní letadlo Il-76 mělo údajně na palubě 65 ukrajinských válečných zajatců, kteří byli určeni k výměně za ruské zajatce. Celkem bylo na palubě 74 lidí. Havárii nikdo nepřežil.

Ruské ministerstvo obrany označilo pád letadla za teroristický útok, který připsalo Ukrajině. Ta poukazuje na to, že Rusko neposkytlo žádné důvěryhodné důkazy na podporu svých tvrzení.

Ukrajinští představitelé také vyjádřili v sobotu pochybnosti ohledně důvěryhodnosti tvrzení Ruska, které tvrdí, že ukrajinské síly sestřelily vojenské transportní letadlo přepravující ukrajinské válečné zajatce určené k výměně za ruské zajatce. Informaci přinesl britský deník The Guardian.

Doporučené články

Ruské úřady předaly Kyjevu seznam 65 Ukrajinců, kteří podle Moskvy zahynuli při středeční havárii letadla v ruské Belgorodské oblasti. Příbuzní těchto zajatců však nebyli schopni identifikovat své blízké na fotografiích, které poskytly ruské úřady. Šéf ukrajinské vojenské tajné služby Kyrylo Budanov zdůraznil, že Kyjev nemá žádné ověřitelné informace o složení posádky letadla.

"V současnosti nemáme důkazy, že na palubě letadla byl tak velký počet lidí," uvedl Budanov. Tvrzení Ruska o obsahu letadla IL-76, přepravujícího 65 ukrajinských válečných zajatců pro jejich výměnu, stále vyvolává mnoho otázek.

Velitel ukrajinských vzdušných sil Mykola Oleščuk označil tvrzení Moskvy za "zuřivou ruskou propagandu". Ukrajinské ozbrojené síly nepotvrdily ani nevyvrátily informaci, že sestřelily ruské vojenské transportní letadlo.

Ukrajinští představitelé potvrdili, že ve středu měla proběhnout výměna válečných zajatců. Kyjev požádal o mezinárodní vyšetřování této havárie, a ruský prezident Putin slíbil zveřejnění závěrů vyšetřování ze strany Moskvy.

To, že neexistují žádné důkazy o přítomnosti ukrajinských válečných zajatců na palubě ruského letadla, prohlásil už dříve i ukrajinský komisař pro lidská práva Dmytro Lubinec.  

Lubinec uvedl, že na místě nehody nebyly zaznamenány žádné důkazy o velkém počtu osob, ať už občanů Ukrajiny či jiných. Stejně jako prezident Volodymyr Zelenskyj žádá také on o provedení mezinárodního vyšetření příčin nehody.

Související

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

Více souvisejících

válka na Ukrajině Letecké nehody

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 3 hodinami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

včera

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy