Čtyřletá pomoc EU pro Ukrajinu ve výši 50 miliard eur, na které se lídři členských zemí dohodli ve čtvrtek, je silným vzkazem ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Dnes to uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
"Těchto 50 milionů na čtyři roky vysílá Putinovi velmi silný vzkaz, přímo před druhým výročím jeho brutální invaze," uvedla na tiskové konferenci po ukončení mimořádného summitu EU v Bruselu.
Lídři členských států EU se na mimořádném summitu v Bruselu dohodli na finanční pomoci pro Ukrajinu ve výši 50 miliard eur. Uvedl to server Politico.
"Evropa je dnes silnější. Opětovně jsme potvrdili svou neochvějnou podporu Ukrajině," napsala von der Leyenová na sociální síti X.
"Máme dohodu a jednotu," napsal Michel krátce po začátku jednání šéfů vlád a států EU. "Všech 27 lídrů se dohodlo na dalším balíčku finanční podpory pro Ukrajinu ve výši 50 miliard eur v rámci rozpočtu EU," oznámil předseda Evropské rady.
Upřesnil, že existuje dohoda o poskytování finanční podpory Ukrajině až do roku 2027, což podle něj znamená " stabilní, dlouhodobé a předvídatelné financování pro Ukrajinu ".
Jednání začala s jeden a půl hodinovým zpožděním, protože ještě předtím se uskutečnilo několik menších pracovních setkání zaměřených na dosažení kompromisu o finanční pomoci Ukrajině.
Rozhodujícím bylo podle magazínu Politico zřejmě setkání předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové a předsedy Evropské rady Charlese Michela s prezidentem Francie Emmanuelem Macronem, německým kancléřem Olafem Scholzem, italskou premiérkou Giorgií Meloniovou a předsedou vlády Maďarska Viktorem Orbanem.
Později se k nim přidali i nizozemský premiér Mark Rutte, polský premiér Donald Tusk a šéf belgické federální vlády Alexander De Croo.
Estonská premiérka Kaja Kallasová ve středu večer potvrdila nespokojenost s Orbánem a podotkla, že mimořádný summit byl svolán kvůli jeho postoji v prosinci. Ten vyvolával frustraci a otázky, jak dál. Nizozemský premiér Mark Rutte vyjádřil mírný optimismus ohledně dohody o revizi rozpočtu a pomoci Ukrajině, avšak zdůraznil nutnost kompromisu s Maďarskem.
Belgický premiér Alexander De Croo zdůraznil důležitost dohody 27 členských zemí EU ohledně finanční pomoci pro Ukrajinu, ale varoval před vetem ze strany Maďarska. Polský premiér Donald Tusk kritizoval Orbánovu taktiku na summitech EU a označil ji za egoistickou hru, kterou Maďarsko musí vyjasnit, zda je součástí evropského společenství.
Podle slov Orbána bylo Maďarsko dlouho proti dohodě, následně představilo alternativní návrh a nakonec po rozsáhlých jednáních podpořilo kompromisní řešení. Orbán zdůraznil, že Maďarsko není zapojeno do války, neposílá zbraně a stále zaujímá mírový postoj. Podotkl, že jednání probíhala dlouhé hodiny ve středu večer a pokračovala brzy ráno ve čtvrtek.
Ve čtvrtek ráno ale obdrželo Maďarsko nabídku a nakonec byl dohodnut kontrolní mechanismus, který zajišťuje racionální využití finančních prostředků. Budapešť získala záruku, že peníze přidělené Maďarsku nemohou být přesměrovány na Ukrajinu.
Evropští lídři podle serveru Politico dokázali Orbána přesvědčit třemi dalšími podmínkami. Evropská komise předloží výroční zprávu o financování balíčku, na úrovni vedoucích představitelů se bude diskutovat o poskytování balíčku, a pokud to bude potřeba, za dva roky Evropská rada požádá Komisi o návrh revize nového rozpočtu podle poslední verze návrhu závěrů Evropské rady.
Související
EU se dohodla na prodloužení ochrany pro ukrajinské uprchlíky. Vyloučí z ní muže v branném věku
Dodržujte zásady fair play, vyzvala EU Trumpa po červené kartě USA
EU (Evropská unie) , válka na Ukrajině , Vladimír Putin , Ursula von der Leyenová
Aktuálně se děje
před 31 minutami
Pentagon zavede screening testosteronu u vojáků, oznámil Hegseth
před 1 hodinou
Bouřky dorazily. Meteorologové upozornili na supercely na jižní Moravě
před 1 hodinou
Norsku se ulevilo. Korunní princeznu konečně pustili z nemocnice
před 2 hodinami
Prezident Pavel by Turkovu rezignaci považoval za správný postup
před 3 hodinami
Počasí se neodkloní od letního normálu, vyplývá z dlouhodobého výhledu
před 4 hodinami
Lidé mění práci jinak než před deseti lety. Nabídku dnes odmítají i kvůli šéfovi či atmosféře
před 4 hodinami
Kasparov: Putin nemá v úmyslu uzavřít s Ukrajinou mírovou dohodu
před 5 hodinami
EU se dohodla na prodloužení ochrany pro ukrajinské uprchlíky. Vyloučí z ní muže v branném věku
před 6 hodinami
Červen byl pro Ukrajinu nejtragičtějším měsícem od začátku války
před 6 hodinami
Rusko by mohlo plánovat cílené údery na kritickou infrastrukturu, varuje Litva
před 7 hodinami
Návrat EET dostal zelenou od poslanců. Spustit se má v lednu
před 8 hodinami
Středeční počasí přinese bouřky do další části Česka, varoval ČHMÚ
Aktualizováno před 8 hodinami
Tragická střelba v Praze. Muž zavraždil ženu, pak se pokusil o sebevraždu
před 9 hodinami
Ve Francii se rozjel souboj titánů. Philippe už hází špínu na Le Penovou
před 10 hodinami
Ebola se potvrdila v 2000 případech. WHO se domnívá, že nakažených je mnohem více
před 11 hodinami
Macinka se zastal Turka. Určitě ho nepotopím, vzkázal šéf Motoristů
před 12 hodinami
Zničíme íránské elektrárny a mosty, vyhrožuje Trump
před 12 hodinami
Vážná nehoda autobusů na Kladensku. Na místě jsou zranění, zasahoval vrtulník
před 13 hodinami
Počasí: Bouřky se objeví i v dalších dnech, o víkendu dorazí tropy
včera
Extrémní počasí si vyžádalo 14 tisíc mrtvých. Červnová vlna veder patří mezi nejhorší klimatické katastrofy v Evropě
Vlna extrémních veder, která v uplynulých týdnech zasáhla západní Evropu, se zařadila mezi nejhorší klimatické katastrofy na kontinentu. Analýza předběžných oficiálních údajů o úmrtnosti a odhadů vědeckých pracovišť ze šesti nejhůře zasažených států podle webu Politico ukazuje, že si období mimořádně vysokých teplot vyžádalo nejméně 14 000 nadměrných úmrtí. Extrémní teploty sužovaly Evropu od 18. června do 1. července a na mnoha místech překonaly dosavadní historické rekordy.
Zdroj: Libor Novák