USA zvažují odchod z NATO

V rozhovoru pro stanici Fox News Rubio otevřeně zpochybnil současnou hodnotu aliančního svazku pro USA. Podle jeho slov není uspořádání, kde Spojené státy brání Evropu v případě napadení, zatímco Evropané upírají Američanům práva na využívání základen v době potřeby, pro Washington dlouhodobě udržitelné. Tato rétorika značí prudkou eskalaci napětí v transatlantických vztazích.

Odpor evropských zemí vůči požadavkům administrativy Donalda Trumpa v posledních týdnech sílí. Klíčovým bodem sváru se stalo Španělsko, které zakázalo americkým vojenským letadlům zapojeným do íránského konfliktu využívat svůj vzdušný prostor. Madrid navíc odmítl přístup na strategicky významné základny, čímž potvrdil svůj odmítavý postoj k celé operaci.

Podobně rezervovaný přístup volí i další evropské státy. Polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz jasně deklaroval, že Varšava neplánuje přesunout své systémy protivzdušné obrany Patriot na Blízký východ, protože prioritou zůstává bezpečnost samotného Polska. K bojkotu se přidala i Itálie, která znemožnila americkým bombardérům mířícím k Íránu využít základnu Sigonella na Sicílii.

Od začátku úderů proti Teheránu koncem února se Francie, Německo, Itálie i Velká Británie brání vyslání svých válečných lodí do Perského zálivu. Společné prohlášení těchto zemí sice podporuje zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem, ale jak zdůraznil německý kancléř Friedrich Merz, k reálným krokům jsou ochotni přistoupit až ve chvíli, kdy utichnou zbraně.

Prezident USA Donald Trump na tento postoj reaguje s neskrývaným hněvem. Ostře kritizoval zejména Francii za uzavření vzdušného prostoru pro letadla přepravující vojenský materiál do Izraele. Paříž označil za „velmi nepomocnou“ a pohrozil, že si Spojené státy toto chování budou pamatovat. Trumpova rétorika se tak stává stále více konfrontační.

Americký prezident také varoval spojence, že zajištění bezpečnosti ropných cest bude v budoucnu jejich vlastní starostí. Na sociálních sítích vzkázal Evropanům, aby si „obstarali vlastní ropu“, čímž reagoval na íránskou blokádu strategických tras, která vyhání ceny pohonných hmot nahoru. USA se tak zjevně odmítají nadále jednostranně angažovat v ochraně globálního energetického trhu.

Rubio v médiích potvrdil, že Spojené státy nehodlají akceptovat to, co nazval „falešným vyjednáváním“. Ačkoliv přiznal, že mezi Washingtonem a Teheránem probíhá výměna zpráv a konec války je v dohledu, zdůraznil, že USA nenechají Írán využívat diplomacii jako taktiku pro získání času. Americká diplomacie nyní sází spíše na sílu než na ústupky.

Tato situace vyvolává v Evropě značné obavy z přicházející energetické krize. Ceny ropy sice po Trumpových slovech o brzkém konci války mírně klesly, ale stále zůstávají na velmi vysokých úrovních oproti stavu před vypuknutím konfliktu. Evropští lídři se obávají, že pokud USA skutečně stáhnou svůj bezpečnostní deštník, dopady na evropskou ekonomiku budou drtivé.

Marco Rubio uzavřel své úvahy o NATO konstatováním, že pro Ameriku je v současnosti velmi těžké zůstat v alianci plně angažovanou stranou. Celý spor odhaluje hlubokou trhlinu v západním bloku, kde se zájmy USA na Blízkém východě střetávají s bezpečnostními prioritami a pacifismem kontinentální Evropy.