V Polsku odstartoval summit východního křídla NATO o pomoci Ukrajině

"Schválení vstupu Finska do NATO Tureckem a Maďarskem na průběhu dnešního jednání bezpochyby nic nezmění, přestože to všichni vítáme," řekl ČTK náměstek generálního tajemníka NATO Angus Lapsley. Dodal, že doufá v brzké schválení vstupu i v případě Švédska. "B9 prosazuje posílení východního křídla, což je v souladu s přístupem NATO," dodal Lapsley.

Turecký parlament ratifikoval vstup Finska do NATO ve čtvrtek pozdě večer, maďarští poslanci tak učinili již v pondělí. Přijetí Švédska do NATO ještě neschválila ani Ankara ani Budapešť.

Podle původních informací se setkání v Lodži měli účastnit také představitelé USA, Španělska, Švédska a Finska. Podle polských médií ale nakonec nedorazí.

Členy B9 jsou kromě Česka také Bulharsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko. Uskupení vzniklo v roce 2015 v reakci na agresivní kroky Ruska na Ukrajině.

Naposledy se ministři zahraničí B9 setkali loni v březnu v Bratislavě. Hlavy států se za rok od začátku ruské invaze na Ukrajinu setkali třikrát, naposledy letos v únoru ve Varšavě, kde s nimi jednal i americký prezident Joe Biden.

Ministři zahraničí východního křídla NATO ladili postoje před summitem aliance

Finsko, a po případném vstupu do Severoatlantické aliance i Švédsko, by se potenciálně mohly přidat k východnímu křídlu NATO, míní český ministr zahraničí Jan Lipavský. Novinářům to řekl po dnešním jednání takzvané bukurešťské devítky (B9) v polské Lodži. Lipavský dodal, že by rozšíření východního křídla podpořil. Se svými kolegy z východního křídla aliance dnes ale v Polsku především ladil postoje těchto zemí před nadcházejícím setkáním ministrů zahraničí v Bruselu příští týden i červencovým summitem NATO ve Vilniusu.

"Kdyby se (ruský prezident Vladimir) Putin nezbláznil, tak Finsko zůstalo neutrální. Takto Putin pomohl rozšířit Severoatlantickou alianci, bohužel za cenu krvavé války na Ukrajině," poznamenal Lipavský.

Helsinky mají dveře do aliance dokořán otevřené poté, co v noci na dnešek jako poslední z členských zemí přistoupení severské země ratifikovalo Turecko. Finsko by tak mohlo být členským státem NATO už příští týden, podmínkou je splnění některých formálních kroků.

Ankara má však nadále výhrady vůči švédskému vstupu, ačkoliv obě skandinávské země o přijetí požádaly loni společně, v reakci na ruskou vojenskou agresi vůči sousední Ukrajině. Dosud neutrální Finsko má přitom s Ruskem dlouhou pozemní hranici.

Zástupci Finska i Švédska se přitom původně měli nynějšího polského jednání přímo účastnit, nakonec ale chyběli. Lipavský jejich nepřítomnost vysvětlil tím, že skupina B9 je "zavedený formát".

Mezi dalšími tématy čtvrtečního a dnešního jednání ministrů zahraničí takzvané bukurešťské devítky v Lodži bylo pokračování pomoci bránící se Ukrajině i vývoj transatlantických vztahů. Spojené státy v reakci na ruskou agresi posilují svou přítomnost v Evropě a podporují v tomto ohledu především právě východoevropské členy aliance.

Česko podle šéfa své diplomacie nehodlá na summitu ve Vilniusu nikoho překvapovat. "Jsme zastánci toho, aby Severoatlantická aliance měla plnohodnotný politický dialog s Ukrajinou. Podporujeme i balíček nevojenské pomoci," řekl novinářům Lipavský. Cílem Kyjeva je přitom plnohodnotný vstup do aliance, o který Ukrajina požádala loni v září.