V Šanghaji jsou kvůli protestům bariéry, policie neváhá zatýkat

Úřady po nebývalých víkendových demonstracích, které se kromě Šanghaje konaly i v Pekingu a dalších městech, zmírnily část proticovidových opatření, uvedly ale, že politika nulového covidu bude pokračovat.

Účastníci sobotních a nedělních demonstrací v centru Šanghaje vyzývali úřady ke zrušení opatření proti šíření covidu, která úřady vyhlašují již při výskytu prvních případů nákazy. Během protestů ale zazněly i výzvy k rezignaci prezidenta Si Ťin-pchinga a odchodu vládnoucí komunistické strany, což je v Číně neslýchané.

Dnes byly podle BBC ulice Šanghaje znovu klidné a mohutné modré bariéry a zvýšená přítomnost policistů byly jedinou upomínkou na víkendové události. V oficiálních médiích, jejichž vydávání řídí v Číně komunistická strana, nebyla dnes o protestech ani zmínka. Pouze list Global Times vycházející v angličtině zveřejnil článek, který obviňuje západní země a západní tisk, že rozdmýchávají nespokojenost s čínskou strategií nulového covidu.

K víkendovým demonstracím, které jsou označovány za nejrozsáhlejší projev nespokojenosti s vládnoucí komunistickou stranou za několik desítek let, se nevyjádřila ani čínská vláda. Neexistují žádné oficiální statistiky počtu zadržených demonstrantů, ačkoli podle agentury Reuters se demonstranti v Šanghaji v neděli večer střetli s policií a ta následně odvezla autobus plný zadržených.

Britská stanice BBC v neděli rovněž uvedla, že čínská policie napadla a na několik hodin zadržela jejího zpravodaje Eda Lawrence, který informoval o protestu v Šanghaji. Britský ministr průmyslu a obchodu Grant Shapps na zatčení Lawrence reagoval vyjádřením, že pro zatčení a bití novinářů za to, že informují o protestech, není žádná omluva. „Ať se stane cokoli, svoboda tisku musí být posvátná,“ prohlásil ministr dnes ráno ve vysílání rozhlasové stanice LBC. Čína britskou verzi případu odmítla a uvedla, že Lawrence se neidentifikoval jako novinář.

Městská vláda v Pekingu dnes oznámila částečné zmírnění protikoronavirových opatření, když uvedla, že kolem obytných komplexů, kde se vyskytnou infekce, již nebude stavět zábrany a blokovat tím přístup. "Průchod musí zůstat otevřený pro zdravotnické služby, nouzový únik a záchranu lidí," uvedl představitel města zodpovědný za kontrolu epidemie.

Demonstrace proti koronavirovým opatřením začaly minulý týden v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang po požáru domu, při němž zahynulo deset lidí. Objevily se totiž informace, že kvůli protipandemickým omezením se lidé nemohli dostat z hořící budovy a záchranáři zase nemohli k nim. Úřady to popírají. Incident umocnil vlnu nespokojenosti, která v zemi klíčila několik měsíců.

Ze Sin-ťiangu se protesty přelily do Šanghaje, na univerzity v Pekingu a v dalších městech a také přímo do pekingských ulic, kde se v noci na dnešek shromáždila asi tisícovka demonstrantů. Jedna ze shromážděných skupin zde po půlnoci skandovala: "Nechceme testy na covid, chceme svobodu!"

Podle agentury AFP byl slogan narážkou na protivládní transparent vyvěšený na jednom z mostů v Pekingu krátce před říjnovým sjezdem Komunistické strany Číny. "Chceme jídlo, ne PCR testy. Chceme svobodu, ne lockdowny. Chceme respekt, ne lži. Chceme reformy, ne kulturní revoluci. Chceme volby, ne vůdce. Chceme být občany, ne otroky," stálo tehdy na jednom z transparentů, zatímco druhý volal po bojkotu školního vyučování, stávkách a svržení prezidenta Sia.