"Vydírat se nenecháme." Svět hledá cesty, jak jednat s Trumpem, Čína se mu otevřeně postavila

Během pouhých 48 hodin od oznámení Trumpovy nové vlny cel reagovala Čína vlastními sankčními opatřeními namířenými proti americkému zboží a firmám. A když prezident USA avizoval další navýšení tarifů, čínské ministerstvo obchodu to odsoudilo jako „chybu na chybu“ a pohrozilo důraznou odpovědí.

„Výhrůžky USA znovu odhalují jejich vyděračskou podstatu,“ uvedlo ministerstvo. „Čína to nikdy nepřijme. Pokud se USA rozhodnou jít vlastní cestou, Čína bude bojovat až do konce.“

Peking podle všeho sází na promyšlený postoj síly. V domácím i mezinárodním diskurzu vysílá signál, že je připraven odolat tlaku a zároveň proměnit krizi v příležitost. Oficiální deník People’s Daily uvedl, že sice budou americká cla mít dopad, „ale nebe nespadne“.

Komentář zdůraznil, že i přes tlak ze strany USA od počátku obchodní války v roce 2017 Čína nadále „vyvíjela a postupovala kupředu“. Zmíněna byla „silná vůdčí role“ komunistické strany i „institucionální výhody“, které podle listu pomohou Číně nejen přežít, ale i posílit.

Trump oznámil nové clo ve výši 34 % na veškerý čínský dovoz, čímž se celková zátěž na čínské zboží dostává nad 54 %. Čína odpověděla obdobným tarifem na americké zboží a dalšími opatřeními včetně omezení vývozu vzácných kovů a restrikcí vůči konkrétním firmám z USA.

V pondělí Trump varoval, že pokud Čína do úterý neodstraní své odvety, USA zvýší cla až o dalších 50 %. Současně zrušil „požadovaná“ jednání Pekingu s americkými představiteli.

Čínské vedení si zřejmě uvědomuje, že Trumpova strategie může mít hlubší dopady na globální ekonomiku – a možná nakonec poškodí Spojené státy více než Čínu. Čínský prezident Si Ťin-pching a jeho okolí podle všeho sází na to, že se Peking stane novým lídrem globalizace, zatímco USA riskují izolaci.

Podle analytiků, jako je Ryan Hass z Brookings Institution, Peking přemýšlí o budoucnosti světa bez dominantní role USA v globálním obchodu. Čína se podle něj nechce nechat vnímat jako slabý hráč a je připravena převzít iniciativu.

Zatímco Trumpova cla zasahují i spojence USA, Čína se prezentuje jako stabilní a otevřený obchodní partner. Ministr zahraničí v sobotu zopakoval, že „Čína bude své dveře nadále otevírat světu“. V neděli pak vice ministr Ling Ťi přijal zástupce 20 amerických firem včetně Tesly či GE HealthCare a vybídl je k „praktickým krokům“ na podporu globálních dodavatelských řetězců.

Experti oslovení čínskými médii tvrdí, že Peking musí čelit americkému „šikanování“, protože tolerance by vedla jen k dalšímu nátlaku. Jiní dodávají, že Čína je připravena soutěžit se Spojenými státy o nové uspořádání globálního obchodu.

Přesto zůstává nedůvěra – mnohé země se obávají, že Čína využije otevření trhu k exportnímu útoku, který by mohl poškodit jejich domácí ekonomiky. Jenže vzhledem k americkým celním opatřením jim nezbývá než hledat alternativy – a tou je v mnoha případech právě Čína.

Peking už jednal s Japonskem a Jižní Koreou, které byly rovněž zasaženy novými cly, stejně jako s Evropskou unií. Největší obavy panují v jihovýchodní Asii – regionech, kam se přesouvá část výroby z Číny. Premiér Singapuru Lawrence Wong uvedl, že „éra volného obchodu skončila“ a že „nová fáze je více svévolná, protekcionistická a nebezpečná“.

Čína ale není bez problémů. Přestože se objevily náznaky hospodářského oživení, země stále čelí důsledkům dluhové krize, problémům v realitním sektoru a dopadům přísné pandemické politiky. Vláda proto plánuje podporu domácí spotřeby a připravuje další zásahy.

Na rozdíl od jiných zemí ale čínské vedení nečelí tlaku veřejného mínění ani volbám – jeho politické přežití nezávisí na volebních výsledcích, ale na udržení stability.

Trumpovy hrozby i čínská odveta ukazují, že obchodní válka mezi dvěma největšími ekonomikami světa míří do další fáze. A čím více budou obě strany přitvrzovat, tím hůř se z konfliktu budou dostávat bez ztráty tváře.