Zelenskyj se obrátil na Švýcary kvůli zbraním. Dočkal se bojkotu

Bern to dosud za celou dobu konfliktu neudělal, protože má zákaz vývozu zemím, které jsou ve válečném konfliktu, daný ústavou. Stejně tak tyto zbraně nemůže poskytnout bojující straně jiná země, která už švýcarské zbraně má. 

Podle Zelenského by zbraně švýcarské výroby měly zásadní dopad na vývoj války mezi Ruskem a Ukrajinou. „Vím, že ve Švýcarsku probíhají diskuze o exportu vojenského materiálu na ochranu a obranu Ukrajiny,“ přiblížil prostřednictvím videopřenosu před švýcarským parlamentem. „Potřebujeme zbraně, abychom obnovili mír na Ukrajině,“ pokračoval podle serveru Yahoo News. 

Zelenského projev bojkotovali pravicoví poslanci ze Švýcarské lidové strany. Protestovali tak proti údajnému vměšování. Nelíbí se jim ani to, že Zelenskyj Švýcary už dříve vyzval k posílení sankcí proti ruským oligarchům. Projev ukrajinského prezidenta je ale také jednou věcí výjimečný: od roku 1970 ve švýcarském parlamentu vystoupilo 28 hostů z řad hlav vlád, zástupců mezinárodních organizací a ministrů zahraničí. Zelenskyj je však první hlavou státu, které se této pocty dostalo. 

Švýcarsko zatím přijalo sankce zavedené Evropskou unií, leč není jejím členem. Zelenskyj švýcarské zákonodárce vyzval k pořádání globálního mírového summitu. „Rád bych vás vyzval k pořádání globálního mírového summitu. Můžete převzít vedoucí pozici a zapojit své národní odborné znalosti. Můžete přinést své know-how a zorganizovat takový mírový summit,“ poznamenal. Pravděpodobně tím narážel na švýcarské zkušenosti z historie, kdy alpská země řadu podobných summitů skutečně pořádala. 

Včera švýcarský server swissinfo informoval o proruské hackerské skupině, která v zemi zintenzivnila své útoky. Hackeři vyřadili z provozu například webový portál ženevského letiště. DDoS útoku nezůstaly ušetřeny ani stránky hlavních státních institucí v čele s vládou a parlamentem. Útoky přišly jen den předtím, než švýcarský parlament podnikl videokonferenci se Zelenským.