Zeman svůj slib, že Čechy sjednotí, nikdy nesplnil, píše německý tisk

Čtenářům deník vysvětlil, že Zeman se do středu revolučního dění v roce 1989 dostal díky článku v Technickém magazínu, ve kterém otevřeně kritizoval způsob, jakým komunistický režim zemi vedl. Po pádu komunismu pak rychle stoupal v politické kariéře až do funkce premiéra a již v předvolební kampani v roce 1996 se ukázal jako pozoruhodný politický talent a vynikající řečník.

"V posledním roce svého premiérství se postaral o rozladění německého souseda a tehdejšího spolkového kancléře Gerharda Schrödera přiměl k odřeknutí návštěvy Prahy," napsal deník. Zeman v roce 2002 v rozhovoru s německým časopisem Profil prohlásil, že podle českých zákonů se mnozí sudetští Němci dopustili vlastizrady, za kterou tehdy hrozila poprava. "Jestliže tedy byli vyhnáni nebo přesunuti, bylo to mírnější než trest smrti," řekl Zeman. Dále uvedl, že sudetští Němci byli Hitlerovou pátou kolonou.

Schröder nakonec Česko navštívil o rok později. Německo sice nikdy oficiálně neuvedlo, že za odkladem stály Zemanovy výroky, německá média to ale za důvod označovala.

Německou kartu Zeman znovu vytáhl v prezidentských volbách v roce 2013, kdy se v druhém kole střetl s Karlem Schwarzenbergem. Toho obvinil, že chce sudetským Němcům znovu otevřít dveře, uvedl deník. Poznamenal také, že následné prezidentské volby v roce 2018 vyhrál Zeman ostrou polemikou vůči otevřené migrační politice tehdejší německé kancléřky Angely Merkelové.

Deník Sächsische Zeitung dále napsal, že Zeman o prezidentský úřad usiloval již v roce 2003, kdy pro něj ale odmítli hlasovat i poslanci jeho sociální demokracie. "Zeman se rozhněvaně stáhnul na deset let do soukromí," uvedl. "Tu potupu nikdy nepřekonal a své vlastní straně se při každé příležitosti mstil," napsal.

Z vítězství v přímé volbě podle Sächsische Zeitung Zeman vyvozoval, že má nárok na větší prezidentské pravomoci, což vedlo k potyčkám s vládou. Stejně tak neustále prováděl výpady proti novinářům, o kterých říkal, že je z celého srdce nenávidí, připomenul deník.

"Svůj slib, že Čechy sjednotí, nikdy nesplnil. Naopak společnost stále více rozděloval. K tomu přispělo i jeho zahraničně politické pochlebování Rusku a Číně. Po začátku ruské agrese proti Ukrajině zklamaně přiznal, že se ve Vladimiru Putinovi těžce zmýlil," dodal saský list.