Dovolená v cizině? Pro Čechy letos levnější. Tyto destinace jsou nejvýhodnější

EuroZprávy.cz , ČTK

25. dubna 2018 11:57

Dovolená u moře, ilustrační fotografie Foto: Pixmac

Proč důvěřovat zpravodajství EuroZprávy.cz

Praha - Dovolená v zahraničí pro Čechy letos v průměru meziročně zlevnila o 7,4 procenta. Další zlevnění může přinést očekávané posilování koruny. Nejvíce si turisté polepší v Tunisku, Egyptu a v Turecku. Nejlevnější zůstává Bulharsko, nejdražší Francie a Rakousko, vyplývá z analýzy, kterou dnes zveřejnila UniCredit Bank.

V pěti z jedenácti zemí, kam Češi nejčastěji cestují, nakoupí za českou tisícovku více než doma. Konkrétně v Bulharsku, Turecku, Maďarsko, Chorvatsku a Slovensku. Nejvíce zboží či služeb si nakoupí stejně jako v roce 2016 v Bulharsku, kde česká tisícikoruna má hodnotu 1466 korun.

"Přes solidní růst kupní síly české koruny v uplynulém roce vyjdou zahraniční nákupy stále v průměru o šest procent dráž než v tuzemsku. Ve srovnání s loňskem je ale rozdíl v cenách zhruba poloviční. Dobrou zprávou pro české turisty je, že z počtu jedenácti nejnavštěvovanějších zemí se počet těch, vůči nimž Česko cenově zaostává, zúžil o dvě na šest," uvedl analytik banky Pavel Sobíšek.

Vůbec nejméně si za českou tisícovku nakoupí ve Francii, kde má hodnotu 660 Kč. S desetikorunovým přilepšením vůči Francii může český turista počítat v Rakousku. Třetí cenově nejhůře dostupnou zemí je sousední Německo, kde za 1000 Kč Čech nakoupí zboží a služby v hodnotě 690 korun.

Čeští turisté trhají rekordy v cestách za hranice. Na dovolenou mimo ČR delší než čtyři dny vycestovalo loni 4,93 milionu Čechů, meziročně o 15 procent více. Důvodem je růst mezd i posilující koruna. Cestovatelský žebříček již tradičně ovládlo Chorvatsko, z druhé pozice sesadila Itálie sousední Slovensko. To bylo přitom před dvěma lety na prvním místě.

"S rychle klesající nezaměstnaností a zvyšováním mezd roste i apetit Čechů cestovat mimo hranice vlastní země. Loni navíc celkovému trendu pomohl i konec intervencí ČNB do české koruny. Posílení koruny zvedlo její kupní sílu, za stejné peníze si můžeme v zahraniční dovolit utrácet více," upozornil Sobíšek.

Nejoblíbenější destinací pro relax u moře uhájilo loni Chorvatsko, kam zamířilo 850.000 lidí. Na druhém místě vystřídala Itálie (636.000 cest) Slovensko (615.000). Pořadí na dalších pozicích se proti roku 2016 nezměnilo. Čtvrté zůstalo Rakousko (446.000), následované Řeckem (371.000) a Španělskem (258.000). Největšího nárůstu obliby u českých turistů se těšilo Řecko, kam meziročně vyrazilo o 106.000 lidí více.

"Díky pozitivnímu ekonomickému vývoji jsme letos v předprodejích letních zájezdů zaznamenali čtvrtinový nárůst. Letošní rok bude ve znamení návratu Turecka, které se za Řeckem a Španělskem zařadí na pozici třetí nejnavštěvovanější destinace. Turecko těží hlavně z toho, že jak ceny samotných zájezdů, tak i ceny na místě vycházejí letos pro české klienty velmi příznivě a zároveň si Turecko drží vysoký standard služeb," uvedl Jan Bezděk z cestovní kanceláře Fischer. Z leteckých zájezdů obhájí pozici nejžádanější destinace Řecko, kde klienti volí zejména ostrovy jako Rhodos, Kréta či Kos.

Související

Na chatu, na Mácháč nebo do Jugošky. Takové byly dovolené za socialismu

Zatímco dnes vyráží Češi na dovolenou běžně po celém světě, za minulého režimu mohli do zahraničí jen ti „vyvolení“, kteří získali povolení vycestovat. Pak se tehdy vyráželo do Bulharska nebo do Jugošky – Jugoslávie. Mnohem častěji se ale na dovolenou jezdilo na chatu nebo třeba pod stan na Mácháč, tedy k Máchovu jezeru.

Americký fenomén „pomstychtivého cestování“ skončil. Nejistota a strach brzdí zájem o dovolené

Během uplynulých čtyř let zaznamenal svět prudký nárůst cestování, když lidé po pandemii horečně doháněli ztracené zážitky. Tento fenomén, známý jako „revenge travel“ neboli pomstychtivé cestování, se však nyní náhle zadrhl. Podle cestovních expertů je hlavní příčinou kombinace ekonomické nejistoty, geopolitických obav a rostoucí nervozity z bezpečnosti.

Více souvisejících

dovolená , češi , Ekonomika

Aktuálně se děje

před 39 minutami

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

před 1 hodinou

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

před 2 hodinami

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

před 2 hodinami

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

před 3 hodinami

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

před 4 hodinami

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

před 5 hodinami

Dvě F-15I Ra'am izraelských vzdušných sil (Israel Defense Forces)

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

před 5 hodinami

Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla

V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.

před 7 hodinami

Počasí: Jarní teploty budou pokračovat i příští víkend

Českou republiku čeká příští víkend převážně jasná až polojasná obloha.

včera

Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán

Izraelská armáda v reakci na probíhající vojenské operace a eskalaci konfliktu s Íránem povolala do služby 100 000 rezervistů. Oficiální zástupci ozbrojených sil potvrdili, že tato rozsáhlá mobilizace má za cíl posílit strategické pozice země. Povolaní vojáci budou nasazeni především v jednotkách protivzdušné obrany, při zajišťování bezpečnosti hranic a v dalších klíčových sektorech, které jsou pro obranu státu nezbytné.

včera

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Při nové vlně útoků bylo zasaženo ústředí íránské státní televize. Internet v zemi prakticky nefunguje

Íránská státní televize oznámila, že části jejího ústředí zasáhla nová vlna útoků, které připsala „americko-sionistickému nepříteli“. Informaci přinesla moderátorka ve vysílání zpravodajského kanálu IRINN v neděli večer s tím, že k úderu na komplex IRIB došlo před malou chvílí. Navzdory útoku vysílání prozatím pokračuje v běžném režimu a technici aktuálně prověřují rozsah způsobených škod.

včera

Izrael shodil na Írán za 30 hodin 2000 bomb. Americká armáda nasadila stealth bombardéry B-2

Izraelské letectvo (IAF) během prvních 30 hodin rozsáhlého konfliktu s Íránem shodilo více než 2 000 bomb. Podle oficiálního prohlášení izraelské armády (IDF) byly tyto údery zaměřeny na stovky cílů spojených s íránským režimem a jeho vojenskou infrastrukturou. Toto množství munice představuje přibližně polovinu objemu, který Izrael využil během celé dvanáctidenní války v červnu 2025, což svědčí o mimořádné intenzitě současné operace.

včera

Sergej Lavrov na summitu Rusko Afrika 2023

Politico: Írán po začátku útoku zoufale hledal pomoc v Moskvě. Dostal jen slovní podporu

Zatímco se v sobotu ráno nad Teheránem ozývaly exploze amerických a izraelských bomb, íránská diplomacie se zoufale snažila dovolat do Moskvy. Podle webu Politico se však tamnímu ministru zahraničí od Sergeje Lavrova dostalo pouze slovní podpory a vyjádření soustrasti. Írán se tak stal další zemí v pořadí, která na vlastní kůži pocítila, že ruské spojenectví má své velmi úzké limity, jakmile dojde na skutečný vojenský střet s globální velmocí.

včera

Při jediném úderu zemřelo 48 íránských lídrů, prohlásil Trump. Co bude dál ale nikdo neví, varuje exšéf CIA

Americký prezident Donald Trump v telefonickém rozhovoru pro stanici CNBC uvedl, že vojenská operace Spojených států v Íránu postupuje „rychleji, než se plánovalo“. Podle jeho slov se jedná o jeden z nejnásilnějších režimů v historii a zásah proti němu je úkolem, který USA provádějí nejen pro sebe, ale pro celý svět. Trump zdůraznil, že se věci v současné chvíli vyvíjejí velmi pozitivním způsobem.

včera

Írán chce vybrat nového vůdce do dvou dní. Svrhněte islámskou republiku, dokud můžete, vyzval Íránce Pahlaví

Smrt íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího vyvolala bouřlivé reakce jak v exilu, tak přímo v ulicích íránských měst. Rezá Pahlaví, syn posledního íránského šáha a bývalý korunní princ, který žije v exilu od revoluce v roce 1979, na sociální síti X prohlásil, že Chameneího smrt není „koncem“, ale začátkem nové éry. Vyzval Íránce, aby využili této historické příležitosti a dokud mohou, aby definitivně svrhli islámskou republiku.

včera

Írán zaútočil na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Rakety k ní ale nedoletěly

Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v oficiálním prohlášení uvedly, že zaútočily na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Podle íránských státních médií měly být k úderu použity čtyři balistické rakety. USS Abraham Lincoln představuje pátou jednotku třídy Nimitz a ve své výzbroji nese mimo jiné nejmodernější neviditelné letouny F-35, které jsou schopny unikat nepřátelským radarům.

včera

Írán bude po zabití Chameneího řídit tříčlenná rada, povede ji ajatolláh Alíréza Aráfí

Írán oficiálně oznámil zřízení tříčlenné přechodné rady, která převzala správu státních záležitostí po zabití nejvyššího duchovního vůdce, ajatolláha Alího Chameneího. V neděli byl do tohoto dočasného orgánu jmenován ajatolláh Alíréza Aráfí, vlivný člen ústavního dozorčího orgánu. Spolu s ním radu tvoří úřadující prezident Masúd Pezeškiján a šéf soudní moci Gholám-Hosejn Mohsení-Edžeí.

včera

Konflikt v Íránu má tři scénáře vývoje, tvrdí Macinka. Kvůli Čechům v zahraničí svolal krizový štáb

Bezpečnost českých občanů na Blízkém východě je v tuto chvíli absolutní prioritou české diplomacie. Ministr zahraničí Petr Macinka v nedělním diskusním pořadu Otázky Václava Moravce zdůraznil, že otázka pomoci lidem v regionu stojí vysoko nad analýzami vojenského vývoje. Podle jeho slov je nejdůležitější zajistit bezpečný návrat všech Čechů, kteří v oblasti uvízli kvůli eskalaci konfliktu mezi Íránem, Izraelem a USA.

včera

Írán vypálil rakety směrem ke Kypru, varuje Británie

Britský ministr obrany John Healey uvedl, že dvě íránské rakety byly vypáleny směrem ke Kypru, kde má Velká Británie své strategické vojenské základny. Přestože se vláda nedomnívá, že by tyto střely mířily na základny úmyslně, podle Healeyho to jasně ukazuje na „naprostou bezhlavost“ íránské odvety. Ministr situaci popsal jako velmi vážnou a neustále se zhoršující, s rostoucím rizikem dalších nekontrolovaných útoků ze strany Teheránu.

včera

Česká republika je připravena okamžitě vyslat repatriační letadla pro své občany, oznámil Babiš

Česká republika je připravena okamžitě vyslat repatriační letadla do Egypta pro své občany, kteří se nacházejí v Izraeli a rozhodli by se zemi opustit pozemní cestou.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy