Na chatu, na Mácháč nebo do Jugošky. Takové byly dovolené za socialismu

Zatímco dnes vyráží Češi na dovolenou běžně po celém světě, za minulého režimu mohli do zahraničí jen ti „vyvolení“, kteří získali povolení vycestovat. Pak se tehdy vyráželo do Bulharska nebo do Jugošky – Jugoslávie. Mnohem častěji se ale na dovolenou jezdilo na chatu nebo třeba pod stan na Mácháč, tedy k Máchovu jezeru.

Na chatu
 
Chataření a chalupaření je český fenomén, který ve světě nemá obdoby. Počátky tohoto způsobu trávení volného času má sice hluboké kořeny, sahají až do časů renesance, rozvíjet se začal nejvíce právě za dob socialismu. Po druhé světové válce docházelo zejména v pohraničí k vysídlování, a tak se uvolňovala mnohá venkovská stavení původně patřící německému obyvatelstvu. Chaty a chalupy v horách se pak prodávaly za velmi nízké částky jako rekreační objekty. 
 
Větší nemovitosti dávaly národní výbory k dispozici podnikům, a ty je zase poskytovaly pro rekreaci svým zaměstnancům. Takovéto podnikové dovolené byly v 50. a 60. letech minulého století běžné. Doba socialismu byla také zlatým věkem chataření a chalupaření, kdy rodiny jezdily o víkendech i o dovolených na chalupu. V době za nesvobodného komunistického režimu lidé v přírodě mimo město a zaměstnání mohli alespoň na chvíli zažít trochu té svobody.
 
Pod stan na Mácháč
 
Další možností, jak trávit dovolenou v Československu, znamenalo vyrazit do kempu pod stan k nějakému jezeru, třeba k Máchovu (na Mácháč), na Slapy nebo k Vranovské přehradě. V parném počasí trávily rodiny dny u vody – pláže byly plné lidí opalujících se na sluníčku, ve vodě se to jen hemžilo plavci a lodičkami. Když pršelo, tak se v chatce hrály společenské hry a přilehlé restaurace pořádaly i kulturní programy. 
 
Do stravovacích zařízení se ale jinak běžně moc nechodilo, každý si chystal a vařil jídlo sám u stanu nebo chatky. Kupovaly se většinou pouze nanuky nebo limonády pro děti a pivo. V blízkosti vodních ploch se nacházely také již zmíněné podnikové rekreační objekty, kde mohli lidé z různých firem trávit dovolenou. Tam ovšem jezdili výhradně ti nejlepší zaměstnanci za odměnu. V okolí přehrad a rybníků se pořádaly i pionýrské tábory.
 
K moři jen výjimečně
 
Zatímco dnes vyráží mnoho Čechů na dovolenou k moři, za socialismu to bylo spíše výjimkou. Cestování do zahraničí, to byla záležitost značně komplikovaná. Kromě dostatku financí (dovolená u moře stála i několik měsíčních platů) museli rodiny obdržet divizový příslib, výjezdní doložku a v neposlední řadě dobrý posudek od zaměstnavatele i výboru komunistické strany. Když měly štěstí a všechny tyto formality získaly, mohly začít balit, ale cestou se všichni stejně báli, že je od hranic vrátí zpět domů. Stačilo totiž jenom nepatrné podezření, že člověk nevyráží jen na dovolenou, a mohlo se to stát. 
 
A kam se za socialismu mohlo jet k moři? Nejčastěji se vyráželo do Maďarska k Balatonu (tedy ani ne k moři), do Bulharska a později do Jugoslávie. Posledně zmíněná destinace představovala tu nejdražší a nejnáročnější variantu. Komunisté totiž v cestě k Jadranu spatřovali největší riziko a příležitost k emigraci – jezdilo se tam totiž přes Rakousko a Itálii.

Související

Dovolená, ilustrační foto

Americký fenomén „pomstychtivého cestování“ skončil. Nejistota a strach brzdí zájem o dovolené

Během uplynulých čtyř let zaznamenal svět prudký nárůst cestování, když lidé po pandemii horečně doháněli ztracené zážitky. Tento fenomén, známý jako „revenge travel“ neboli pomstychtivé cestování, se však nyní náhle zadrhl. Podle cestovních expertů je hlavní příčinou kombinace ekonomické nejistoty, geopolitických obav a rostoucí nervozity z bezpečnosti.

Více souvisejících

dovolená máchovo jezero historie

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

včera

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

včera

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

včera

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

včera

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

včera

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

včera

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

včera

1. června 2026 22:02

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

1. června 2026 20:50

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy