Na chatu, na Mácháč nebo do Jugošky. Takové byly dovolené za socialismu

Zatímco dnes vyráží Češi na dovolenou běžně po celém světě, za minulého režimu mohli do zahraničí jen ti „vyvolení“, kteří získali povolení vycestovat. Pak se tehdy vyráželo do Bulharska nebo do Jugošky – Jugoslávie. Mnohem častěji se ale na dovolenou jezdilo na chatu nebo třeba pod stan na Mácháč, tedy k Máchovu jezeru.

Na chatu
 
Chataření a chalupaření je český fenomén, který ve světě nemá obdoby. Počátky tohoto způsobu trávení volného času má sice hluboké kořeny, sahají až do časů renesance, rozvíjet se začal nejvíce právě za dob socialismu. Po druhé světové válce docházelo zejména v pohraničí k vysídlování, a tak se uvolňovala mnohá venkovská stavení původně patřící německému obyvatelstvu. Chaty a chalupy v horách se pak prodávaly za velmi nízké částky jako rekreační objekty. 
 
Větší nemovitosti dávaly národní výbory k dispozici podnikům, a ty je zase poskytovaly pro rekreaci svým zaměstnancům. Takovéto podnikové dovolené byly v 50. a 60. letech minulého století běžné. Doba socialismu byla také zlatým věkem chataření a chalupaření, kdy rodiny jezdily o víkendech i o dovolených na chalupu. V době za nesvobodného komunistického režimu lidé v přírodě mimo město a zaměstnání mohli alespoň na chvíli zažít trochu té svobody.
 
Pod stan na Mácháč
 
Další možností, jak trávit dovolenou v Československu, znamenalo vyrazit do kempu pod stan k nějakému jezeru, třeba k Máchovu (na Mácháč), na Slapy nebo k Vranovské přehradě. V parném počasí trávily rodiny dny u vody – pláže byly plné lidí opalujících se na sluníčku, ve vodě se to jen hemžilo plavci a lodičkami. Když pršelo, tak se v chatce hrály společenské hry a přilehlé restaurace pořádaly i kulturní programy. 
 
Do stravovacích zařízení se ale jinak běžně moc nechodilo, každý si chystal a vařil jídlo sám u stanu nebo chatky. Kupovaly se většinou pouze nanuky nebo limonády pro děti a pivo. V blízkosti vodních ploch se nacházely také již zmíněné podnikové rekreační objekty, kde mohli lidé z různých firem trávit dovolenou. Tam ovšem jezdili výhradně ti nejlepší zaměstnanci za odměnu. V okolí přehrad a rybníků se pořádaly i pionýrské tábory.
 
K moři jen výjimečně
 
Zatímco dnes vyráží mnoho Čechů na dovolenou k moři, za socialismu to bylo spíše výjimkou. Cestování do zahraničí, to byla záležitost značně komplikovaná. Kromě dostatku financí (dovolená u moře stála i několik měsíčních platů) museli rodiny obdržet divizový příslib, výjezdní doložku a v neposlední řadě dobrý posudek od zaměstnavatele i výboru komunistické strany. Když měly štěstí a všechny tyto formality získaly, mohly začít balit, ale cestou se všichni stejně báli, že je od hranic vrátí zpět domů. Stačilo totiž jenom nepatrné podezření, že člověk nevyráží jen na dovolenou, a mohlo se to stát. 
 
A kam se za socialismu mohlo jet k moři? Nejčastěji se vyráželo do Maďarska k Balatonu (tedy ani ne k moři), do Bulharska a později do Jugoslávie. Posledně zmíněná destinace představovala tu nejdražší a nejnáročnější variantu. Komunisté totiž v cestě k Jadranu spatřovali největší riziko a příležitost k emigraci – jezdilo se tam totiž přes Rakousko a Itálii.

Související

Dovolená, ilustrační foto

Americký fenomén „pomstychtivého cestování“ skončil. Nejistota a strach brzdí zájem o dovolené

Během uplynulých čtyř let zaznamenal svět prudký nárůst cestování, když lidé po pandemii horečně doháněli ztracené zážitky. Tento fenomén, známý jako „revenge travel“ neboli pomstychtivé cestování, se však nyní náhle zadrhl. Podle cestovních expertů je hlavní příčinou kombinace ekonomické nejistoty, geopolitických obav a rostoucí nervozity z bezpečnosti.

Více souvisejících

dovolená máchovo jezero historie

Aktuálně se děje

včera

Carina Edlingerová

Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz

Česká paralympijská výprava zažívá jednu z nejúspěšnějších paralympiád, o což se v těchto dnech postarala především dvojice reprezentantek Carina Edlingerová a Simona Bubeníčková. Prvně jmenovaná paralympionička ke svému stříbru ze sprintu přidala biatlonistka v pátek první zlatou paralympijskou medaili po dlouhých 24 letech pro českou výpravu. Stalo se tak v parabiatlonové stíhačce, kde se neztratila ani druhá česká biatlonistka Bubeníčková. Ta nakonec v tomto závodě získala bronz a navázala tak na svá dvě stříbra, která na této paralympiádě, jež obdržela za své výkony v biatlonovém individuálním závodě a v běžeckém desetikilometrovém závodě.

včera

Čína

Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti

Východočínské moře se v posledních měsících stalo dějištěm neobvyklých manévrů, které vyvolávají vážné obavy bezpečnostních expertů po celém světě. Tisíce čínských rybářských člunů se zde shromažďují v přesných geometrických útvarech, což podle analytiků není náhodný jev ani důsledek bohatého úlovku. Tato koordinovaná aktivita je interpretována jako nácvik Pekingu na potenciální regionální konflikt, zejména v souvislosti s dlouhodobým napětím kolem Tchaj-wanu.

včera

Americké námořnictvo (U.S. Navy SEALs)

USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty

Spojené státy se rozhodly k výraznému posílení své vojenské přítomnosti na Blízkém východě. Ministr obrany Pete Hegseth v pátek večer schválil vyslání expediční jednotky námořní pěchoty čítající přibližně 2 500 mariňáků. Toto rozhodnutí přichází v reakci na stupňující se íránské útoky na civilní plavidla v oblasti strategického Hormuzského průlivu.

včera

Alexandr Lukašenko

O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko v pátek oficiálně potvrdil, že jeho země zakoupila od Ruska nejmodernější raketové komplexy Orešnik. Tento krok představuje významný posun v obranné strategii Minsku a dále upevňuje vojenské spojenectví mezi oběma státy. Lukašenko zdůraznil, že nákup tohoto vysoce vyspělého systému byl umožněn především díky osobnímu přispění ruského prezidenta Vladimira Putina.

včera

Indie, ilustrační foto

Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země

Válečný konflikt na Blízkém východě, vedený nejbohatšími zeměmi světa, začíná drtivě dopadat na ty, kteří si to mohou nejméně dovolit. Zatímco Spojené státy podle odhadů vynakládají na vojenské operace přibližně 890 milionů dolarů denně, miliony lidí v Asii čelí drastickému nedostatku paliv a energií. V bangladéšské metropoli Dháce se tvoří nekonečné fronty u čerpacích stanic a vláda byla nucena zavést limity na nákup benzinu, což přímo ohrožuje živobytí řidičů a kurýrů.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv

Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.

včera

Francouzské námořnictvo

Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení

V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá

Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil zásadní obrat v jaderné politice země. V ostře sledovaném projevu na námořní základně Île Longue u Brestu oznámil, že Francie navýší svůj jaderný arzenál a rozšíří svou odstrašující strategii tak, aby kryla i další evropské spojence. Tento krok je přímou reakcí na rostoucí nestabilitu ve světě a hrozby plynoucí především z agresivní politiky Ruska.

včera

U.S. Air Force F-22 Raptor

Počet obětí války v Íránu roste. USA ztratily tankovací letoun, zemřeli čtyři vojáci

Americká armáda potvrdila tragickou smrt čtyř svých příslušníků po havárii tankovacího letounu KC-135 Stratotanker, k níž došlo v západním Iráku. Podle oficiálního prohlášení amerického centrálního velitelství CENTCOM nebyl incident způsoben nepřátelskou ani spojeneckou palbou. Na palubě stroje se v době neštěstí nacházelo celkem šest osob, přičemž po zbývajících dvou členech posádky záchranné týmy stále pátrají.

včera

Ilustrační foto

Na nové ceny si zvykejme, pohonné hmoty jen tak nezlevní, varují analytici

Ačkoliv se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží veřejnost uklidnit sliby o brzkém konci války s Íránem, odborníci varují, že energetický trh se z tohoto šoku jen tak nevzpamatuje. Zatímco Bílý dům označuje současné skokové zdražování paliv za dočasnou záležitost, která potrvá spíše týdny než měsíce, analytici podle webu Politico identifikovali pět klíčových důvodů, proč zůstanou ceny benzínu vysoké po velmi dlouhou dobu.

včera

Prezident Trump

Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a proplouvaly průlivem i přes íránské útoky

Evropská unie hodlá přehodnotit bezpečnost svých dodávek ropy a plynu, pokud by blokáda Hormuzského průlivu trvala delší dobu. Vyplynulo to z jednání koordinačních skupin pro ropu a plyn, která proběhla ve čtvrtek. Ačkoliv unijní představitelé zatím nevidí bezprostřední ohrožení dodávek, omezování námořní dopravy v tomto klíčovém uzlu vyvolává značnou nejistotu na světových trzích. Mezi tím americký prezident Donald Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a průlivem proplouvaly i přes pokračující íránské útoky.

včera

Hormuzský průliv

CNN: Pentagon Írán podcenil. Nevěřil, že zablokuje Hormuzský průliv

Podle informací CNN z několika zdrojů obeznámených se situací Pentagon a Rada pro národní bezpečnost při plánování současné operace výrazně podcenily ochotu Íránu uzavřít Hormuzský průliv. Tým Donalda Trumpa pro národní bezpečnost nedokázal plně zhodnit potenciální následky scénáře, který někteří úředníci nyní označují za nejhorší možnou variantu, jíž administrativa čelí.

včera

12. března 2026 21:58

12. března 2026 21:04

Stanislav Křeček

Ombudsman se zastal ženy, které na výdaje zbývalo 2500 korun měsíčně

Česko rozčaroval případ, o kterém informovala kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí. Mladá matka musela po přechodu na superdávku a zaplacení nájmu sama měsíčně hospodařit s pouhými 2500 korunami. Zažádala si sice o mimořádnou dávku, ale byla odmítnuta. Úřad práce uznal chybu až po zásahu ombudsmana. 

12. března 2026 20:13

12. března 2026 19:22

12. března 2026 18:46

12. března 2026 18:11

12. března 2026 17:29

Tyhle kecy poslouchat nebudu. Vondra odešel z debaty se slovenským politikem

Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) odešel z diskuze na slovenské televizi, kde jeden z jeho slovenských kolegů označil amerického prezidenta Donalda Trumpa či jeho ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského za největší gaunery tohoto století. Podle Vondry šlo o snůšku lží a demagogie. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy