Na chatu, na Mácháč nebo do Jugošky. Takové byly dovolené za socialismu

Zatímco dnes vyráží Češi na dovolenou běžně po celém světě, za minulého režimu mohli do zahraničí jen ti „vyvolení“, kteří získali povolení vycestovat. Pak se tehdy vyráželo do Bulharska nebo do Jugošky – Jugoslávie. Mnohem častěji se ale na dovolenou jezdilo na chatu nebo třeba pod stan na Mácháč, tedy k Máchovu jezeru.

Na chatu
 
Chataření a chalupaření je český fenomén, který ve světě nemá obdoby. Počátky tohoto způsobu trávení volného času má sice hluboké kořeny, sahají až do časů renesance, rozvíjet se začal nejvíce právě za dob socialismu. Po druhé světové válce docházelo zejména v pohraničí k vysídlování, a tak se uvolňovala mnohá venkovská stavení původně patřící německému obyvatelstvu. Chaty a chalupy v horách se pak prodávaly za velmi nízké částky jako rekreační objekty. 
 
Větší nemovitosti dávaly národní výbory k dispozici podnikům, a ty je zase poskytovaly pro rekreaci svým zaměstnancům. Takovéto podnikové dovolené byly v 50. a 60. letech minulého století běžné. Doba socialismu byla také zlatým věkem chataření a chalupaření, kdy rodiny jezdily o víkendech i o dovolených na chalupu. V době za nesvobodného komunistického režimu lidé v přírodě mimo město a zaměstnání mohli alespoň na chvíli zažít trochu té svobody.
 
Pod stan na Mácháč
 
Další možností, jak trávit dovolenou v Československu, znamenalo vyrazit do kempu pod stan k nějakému jezeru, třeba k Máchovu (na Mácháč), na Slapy nebo k Vranovské přehradě. V parném počasí trávily rodiny dny u vody – pláže byly plné lidí opalujících se na sluníčku, ve vodě se to jen hemžilo plavci a lodičkami. Když pršelo, tak se v chatce hrály společenské hry a přilehlé restaurace pořádaly i kulturní programy. 
 
Do stravovacích zařízení se ale jinak běžně moc nechodilo, každý si chystal a vařil jídlo sám u stanu nebo chatky. Kupovaly se většinou pouze nanuky nebo limonády pro děti a pivo. V blízkosti vodních ploch se nacházely také již zmíněné podnikové rekreační objekty, kde mohli lidé z různých firem trávit dovolenou. Tam ovšem jezdili výhradně ti nejlepší zaměstnanci za odměnu. V okolí přehrad a rybníků se pořádaly i pionýrské tábory.
 
K moři jen výjimečně
 
Zatímco dnes vyráží mnoho Čechů na dovolenou k moři, za socialismu to bylo spíše výjimkou. Cestování do zahraničí, to byla záležitost značně komplikovaná. Kromě dostatku financí (dovolená u moře stála i několik měsíčních platů) museli rodiny obdržet divizový příslib, výjezdní doložku a v neposlední řadě dobrý posudek od zaměstnavatele i výboru komunistické strany. Když měly štěstí a všechny tyto formality získaly, mohly začít balit, ale cestou se všichni stejně báli, že je od hranic vrátí zpět domů. Stačilo totiž jenom nepatrné podezření, že člověk nevyráží jen na dovolenou, a mohlo se to stát. 
 
A kam se za socialismu mohlo jet k moři? Nejčastěji se vyráželo do Maďarska k Balatonu (tedy ani ne k moři), do Bulharska a později do Jugoslávie. Posledně zmíněná destinace představovala tu nejdražší a nejnáročnější variantu. Komunisté totiž v cestě k Jadranu spatřovali největší riziko a příležitost k emigraci – jezdilo se tam totiž přes Rakousko a Itálii.

Související

Dovolená, ilustrační foto

Americký fenomén „pomstychtivého cestování“ skončil. Nejistota a strach brzdí zájem o dovolené

Během uplynulých čtyř let zaznamenal svět prudký nárůst cestování, když lidé po pandemii horečně doháněli ztracené zážitky. Tento fenomén, známý jako „revenge travel“ neboli pomstychtivé cestování, se však nyní náhle zadrhl. Podle cestovních expertů je hlavní příčinou kombinace ekonomické nejistoty, geopolitických obav a rostoucí nervozity z bezpečnosti.

Více souvisejících

dovolená máchovo jezero historie

Aktuálně se děje

před 29 minutami

Demonstrace v Íránu

Írán se neobvyklým krokem snaží vyvrátit spekulace, že při demonstracích zemřelo 30 tisíc lidí

V Íránu sílí požadavky na zahájení nezávislého vyšetřování počtu obětí, které zahynuly během nedávných protestů. Tato vlna tlaku přichází poté, co tamní vláda oznámila úmysl dohlédnout na zveřejnění jmen všech zesnulých. Tímto neobvyklým krokem se kabinet snaží vyvrátit tvrzení o páchání zločinů proti lidskosti a spekulace, že o život přišlo až 30 tisíc lidí.

před 1 hodinou

včera

Sociální sítě

Francie zavádí digitální revoluci: Zakáže sociální sítě pro mladé, mobily ve školách a americké aplikace na úřadech

Francouzští zákonodárci schválili průlomový zákon, který zakazuje používání sociálních sítí dětem mladším 15 let. Tento krok, za nímž stojí prezident Emmanuel Macron, má za cíl chránit mládež před negativními dopady nadměrného času stráveného u obrazovek. Dolní komora parlamentu přijala text výraznou většinou po dlouhém nočním jednání, čímž se Francie přiblížila k tomu, aby se po Austrálii stala druhou zemí s podobně přísnou regulací.

včera

Melania Trumpová

Prázdné sály i smích. Trumpovi chtěli dobýt Hollywood, na Melanii ale v největších městech skoro nikdo nepřišel

Dokumentární snímek s názvem „Melania“, který mapuje dvacetidenní období před návratem rodiny Trumpových do Bílého domu, podle CNN odhaluje hluboké politické rozdělení Spojených států. Zatímco v některých městech zejí kinosály prázdnotou, v konzervativních baštách, jako je Carmel v Indianě, se na první projekce tvořily fronty. Film, za jehož distribuční práva zaplatila společnost Amazon MGM Studios rekordních 40 milionů dolarů, vyvolává silné emoce i kontroverze ohledně svého původu a účelu.

včera

Mark Rutte na summitu NATO 2025

Opravdu se Evropa bez USA neubrání? Experti zhodnotili Rutteho varování

Generální tajemník NATO Mark Rutte v tomto týdnu adresoval evropským poslancům v Bruselu nebývale upřímné varování. Před výborem pro zahraniční věci prohlásil, že jakékoli úvahy o tom, že by se Evropa dokázala ubránit bez americké podpory, jsou pouhým sněním. Podle Rutteho by jen nahrazení amerického jaderného deštníku vyžadovalo zdvojnásobení stávajících obranných rozpočtů, což doprovodil ironickým přáním hodně štěstí.

včera

včera

Kongres USA

Americká vláda spadla do dalšího shutdownu. Od posledního neuplynul ani rok

Vláda Spojených států amerických vstoupila v sobotu v sedm hodin ráno středoevropského času do částečného útlumu (shutdownu). Stalo se tak i přes dohodu o financování, kterou se v poslední chvíli podařilo schválit v Senátu. K přerušení toku peněz došlo o půlnoci východoamerického času, jen několik hodin poté, co senátoři odsouhlasili rozpočet pro většinu úřadů až do září.

včera

Válka v Izraeli

Příměří se otřásá v základech. Pásmo Gazy zažilo nejtragičtější izraelský nálet za poslední měsíce

Při izraelských náletech v Pásmu Gazy zahynulo v sobotu nejméně 31 lidí, což představuje nejtragičtější bilanci za jediný den za poslední dva měsíce. Podle palestinského ministerstva zdravotnictví jsou mezi oběťmi i čtyři policistky a šest dětí. Dalších nejméně 30 osob utrpělo zranění, přičemž stav mnoha z nich je kritický. Ředitel nemocnice Al-Šífa, největšího zdravotnického zařízení v oblasti, varoval, že počet mrtvých pravděpodobně dále poroste vzhledem k vážnosti zranění mnoha pacientů.

včera

Aleš Juchelka

Juchelka nešetřil koaličního partnera: Ve sporu s Pavlem si začal Macinka

Výměna názorů mezi současným ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou a jeho předchůdcem Marianem Jurečkou v pořadu televize Nova ukázala hluboké příkopy v pohledu na aktuální vládní krizi. Předmětem sporu byly kontroverzní textové zprávy, které šéf diplomacie Petr Macinka adresoval prezidentovu poradci Petru Kolářovi. Juchelka označil formulace ve zprávách za nešťastné a zdůraznil, že on osobně by se k takové komunikaci nikdy nesnížil, nicméně jedním dechem kritizoval i fakt, že se prezident rozhodl soukromou korespondenci zveřejnit.

včera

Íránské drony

Německo chce koupit za stovky milionů eur protidronový systém, který na Ukrajině selhal

Německo se chystá investovat stovky milionů eur do nového protidronového systému, ačkoliv data přímo z ukrajinského bojiště vyvolávají vážné pochybnosti o jejich skutečné účinnosti. Plánovaný nákup v hodnotě 267,7 milionu eur od obranného startupu Helsing má být ústředním bodem modernizace Bundeswehru. Cílem je vytvořit armádu schopnou čelit ruské hrozbě v době, kdy USA omezují svou tradiční bezpečnostní roli v Evropě.

včera

Demonstrace Milionu chvilek pro demokracii

„Stojíme za prezidentem.“ Demonstrace na podporu Pavla může být masivní, organizátoři přidali další místo

Spolek Milion chvilek svolává své příznivce na mimořádné shromáždění, které má vyjádřit jasnou podporu prezidentu republiky. Akce s názvem Stojíme za prezidentem se uskuteční v neděli 1. února v patnáct hodin v centru Prahy. Podle organizátorů je situace natolik vážná, že už není možné mlčet a nečinně přihlížet aktuálnímu dění na politické scéně.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Co naznačuje Trumpovo vyčkávání v Íránu? Možná se vůbec nic nestane

Americká zahraniční politika vůči Íránu v posledních týdnech připomíná strategii zaměřenou na rychlý efekt a okamžité výsledky. Prezident Donald Trump se podle CNN vyžívá v situacích, které slibují bleskové rozuzlení, zatímco vleklé krize ho spíše odpuzují. Současná situace v Perském zálivu, kam Washington stahuje své námořní síly, však naznačuje, že vojenské možnosti jsou v tuto chvíli značně omezené a zdaleka ne ideální.

včera

Gaza

Izraelská armáda poprvé přiznala, kolik v Pásmu Gazy zabila Palestinců

Izraelská armáda během brífinku pro tamní novináře připustila, že během války v Gaze zahynulo přibližně 70 000 Palestinců. Podle zpráv místních médií vojenští představitelé nyní považují údaje poskytované palestinským ministerstvem zdravotnictví v enklávě za v zásadě přesné. Toto uznání přichází po dlouhém období, kdy Izrael oficiální počty obětí zpochybňoval.

včera

Jeffrey Epstein

Stovky zmínek o Trumpovi, komunikace s Muskem i Andrewem. USA zveřejnily miliony stránek o Epsteinovi

Ministerstvo spravedlnosti Spojených států zveřejnilo rozsáhlý soubor dokumentů týkajících se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Tento krok přichází poté, co úřad o šest týdnů zmeškal zákonem stanovený termín, který loni podepsal prezident Donald Trump. Celkem bylo veřejnosti zpřístupněno přibližně tři miliony stránek textu, 180 tisíc fotografií a dva tisíce videonahrávek.

včera

30. ledna 2026 22:01

30. ledna 2026 21:18

30. ledna 2026 20:33

Ilustrační foto

Česko vysílá sportovce na olympiádu. V Miláně a Cortině d´Ampezzo jich bude 114

Stejně jako na posledních Zimních olympijských hrách v Pekingu v roce 2022 bude i letos v Miláně a Cortině d'Ampezzo reprezentovat Českou republiku 114 sportovců. Jedná se tak o překonání rekordního počtu ze zmiňovaných předešlých her. Tehdy měl být počet sportovců dokonce o tři olympioniky vyšší, ale kvůli zranění i nákaze koronavirem se ustanovil na oněch 113.

30. ledna 2026 19:54

30. ledna 2026 19:10

Chybovali Pavel i Macinka, domnívá se exprezident Zeman

Bývalý prezident Miloš Zeman se domnívá, že chybu udělali oba hlavní aktéři aktuálního sporu mezi Pražským hradem a Černínským palácem. Petr Pavel se podle předchůdce v úřadu dopustil dokonce hned několika chyb. Zeman se tak vyjádřil v rozhovoru pro deník Blesk. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy