Babiš chce s ANO zabránit zvýšení cen elektřiny, chystá návrhy k rozpočtu

Poslanecká sněmovna minulý týden v prvním čtení schválila základní parametry státního rozpočtu na příští rok. V dalších kolech už bude možné navrhovat pouze přesuny prostředků mezi rozpočtovými kapitolami. Sám Babiš byl ze středečního jednání dolní parlamentní komory omluven. 

Expremiér vnímá navýšení cen elektřin jako faktor způsobující inflaci. "Teď svedeme souboj o druhé čtení rozpočtu, kde načteme naše pozměňovací návrhy, abychom zamezili dalšímu ožebračování všech a ničení i našeho průmyslu, zaměstnavatelů a živnostníků," prohlásil. 

Čeští odběratelé momentálně platí za energie v průměru o 155 korun měsíčně více, než platili touto dobou v loňském roce. Výše plateb přitom od začátku roku poklesly, nejvyšší byly v prvním čtvrtletí. V příštím roce se opět očekává nárůst cen. 

Podle analýzy společnosti Patron GO na vzorku dvou tisíc uživatelů se během loňského třetího čtvrtletí platilo za energie v průměru 6375 korun měsíčně. Letos je to 6530 korun. Platby dosáhly maxima letos v prvním čtvrtletí, kdy průměrný odběratel platil 7088 korun za měsíc. 

Energie byly v Česku během prvního pololetí letošního roku dražší než ve zbylých třech zemích Visegrádské čtyřky. Elektřina zdražila domácnostem o více než čtvrtinu, plány pak o více než polovinu, ukazují data evropských statistiků z Eurostatu. 

Průměrná tuzemská cena za elektřinu se podle evropských dat zvedla o 26 procenta na 0,3212 eura (necelých 8 korun) za kilowatthodinu. Slováci platili 0,1892 eura, Poláci 0,1769 eura a Maďaři 0,1161 eura. 

Za kilowatthodinu plynu platily české domácnosti v úvodních šesti měsících roku 0,1138 eura (cca 2,8 Kč). Meziročně to bylo o 57 procent více. Například Maďary stálo stejné množství jen 0,0337 eura, šlo tak o nejnižší cenu v rámci celé unie.