Česko je v informační válce s Ruskem podle 37 procent lidí, ukázal průzkum

Za rok od počátku války na Ukrajině ubylo v Česku z 52 na 37 procent lidí, kteří vnímají Českou republiku jako součást informační války vedené Ruskem. Z 15 na 24 procent se podle průzkumu naopak zvýšil podíl Čechů, kteří považují informační válku jen za záminku západních vlád k omezování svobody slova a nepohodlných médií. Z 19 na 30 procent přibylo také lidí, kteří na věc nemají názor. 

Výsledky průzkumů agentury Ipsos ve spolupráci se středoevropským výzkumným konsorciem Central European Digital Media Observatory (CEDMO) má ČTK k dispozici.

Ruská armáda vpadla na Ukrajinu loni 24. února, první průzkum Ipsos provedl v dubnu. Další následovaly v květnu, červnu a červenci, zatím poslední je z letošního března. "Zatímco v loňském roce na jaře byla česká společnost více přesvědčena o tom, že jsme součástí informační války ze strany Ruska, více než rok po začátku války na Ukrajině procento těch, kteří mají tento názor, výrazně kleslo. To může být částečně dáno určitou společenskou únavou z tématu konfliktu, svoji roli však může hrát i účinná propaganda, jejímž cílem je často vyvolat informační chaos. I proto v tuto chvíli máme 30 procent občanů, kteří nevědí, co si o tomto tématu myslet," uvedl Michal Kormaňák z agentury Ipsos.

V předchozím průzkumu loni v červenci bylo přesvědčených o ČR jako o součásti informační války vedené Ruskem ještě 45 procent. Za záminku k omezování svobody slova považovalo v červenci informační válku 19 procent dotázaných. Lidí bez názoru na věc byla v červenci čtvrtina.

Největší změnu názorů proti předchozímu průzkumu zjistil Ipsos u lidí ve věku 70 let a více. V červenci vidělo ČR jako součást informační války vedené Ruskem 49 procent z nich, letos v březnu 24 procent. Nejvíce tento názor nadále zastávají lidé s vyšším vzděláním, a to 55 procent z nich. "Roli hrají i politické preference. Zatímco v loňském roce považovalo informační válku pouze za záminku k omezování svobody slova a médií 31 procent voličů neparlamentní opozice, dnes je to už téměř 45 procent z nich. Podobný trend vidíme i u voličů parlamentní opozice, kde tento názor před necelým rokem zastávalo 29 procent, přičemž nyní se toto číslo zvedlo na 37 procent voličů," uvedli autoři průzkumu. U voličů vládních stran zůstává názor v čase podobný, informační válku vedenou Ruskem považují za realitu dvě třetiny z nich.

Na Slovensku, kde se průzkum také uskutečnil, je situace stabilnější. Od loňského dubna se výrazněji nezměnil podíl lidí, kteří vnímají Slovensko jako součást informační války vedené Ruskem, letos v březnu jich bylo 36 procent. Příliš se neproměnil ani počet těch, kteří informační válku berou pouze jako záminku k omezování svobody slova, klesl z loňských dubnových 29 procent na 26 procent letos v březnu. Lidí bez názoru na věc na Slovensku přibylo z 15 na 27 procent.

Průzkumu se mezi 9. a 13. březnem zúčastnilo v Česku 1038 lidí starších 18 let. Na Slovensku mezi 7. a 9. březnem odpovídalo 1017 respondentů.

Související

Rusko, Kreml

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

Více souvisejících

Rusko Boj proti dezinformacím a fake news internet průzkumy

Aktuálně se děje

před 36 minutami

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

před 3 hodinami

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

před 4 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Prezident Trump

Trump poslech vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

před 6 hodinami

Pentagon

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

Donald Trump

Trump 2028. Prezident před novináři vtipkoval o další kandidatuře

Americký prezident Donald Trump se na večeři Bílého domu pro novináře rozhodl opět provokovat své odpůrce. Vtipkoval totiž o čtvrté kandidatuře v prezidentských volbách, která je mu podle zákonů zapovězena, protože momentálně vykonává již druhý mandát ve funkci hlavy státu. 

včera

včera

včera

Oto Klempíř

Knížák ovlivnil několik generací, konstatoval ministr Klempíř

Česko v neděli zasáhla smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel známý výtvarný umělec a hudebník Milan Knížák, někdejší ředitel Národní galerie či rektor Akademie výtvarných umění. Podle ministra kultury Oto Klempíře (Motoristé) odešel autor, který po desítky let utvářel dějiny moderního českého umění. 

včera

Robert Fico

Fico se naštval kvůli tématu slovenské podpory Ukrajiny

Slovensko opět dává ruce pryč od koalice zemí, které pomáhají Ukrajině ve válce se sousedním Ruskem. Premiér Robert Fico (Smer-SD) vzkázal, že Bratislava není součástí tzv. Koalice ochotných. Reagoval tak na nepravdivé informace, které se podle jeho slov objevily v éteru. 

včera

Mladí Češi mají zájem o řízení před 18. narozeninami, ukazují data

Již více než dva a půl roku mohou na silnice vyrazit řidiči už od sedmnácti let pod dohledem zkušeného mentora. Data potvrzují, že zájem o řízení ještě před osmnáctinami v režimu L17 nadále roste. Podíl nových řidičů vstupujících do programu L17 se průběžně zvyšuje a v posledních dvou měsících již přesáhl hranici 30 %. Navíc žádost o řidičák i zápis mentora lze vyřídit on-line na Portálu dopravy.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy