Česko je v informační válce s Ruskem podle 37 procent lidí, ukázal průzkum

Za rok od počátku války na Ukrajině ubylo v Česku z 52 na 37 procent lidí, kteří vnímají Českou republiku jako součást informační války vedené Ruskem. Z 15 na 24 procent se podle průzkumu naopak zvýšil podíl Čechů, kteří považují informační válku jen za záminku západních vlád k omezování svobody slova a nepohodlných médií. Z 19 na 30 procent přibylo také lidí, kteří na věc nemají názor. 

Výsledky průzkumů agentury Ipsos ve spolupráci se středoevropským výzkumným konsorciem Central European Digital Media Observatory (CEDMO) má ČTK k dispozici.

Ruská armáda vpadla na Ukrajinu loni 24. února, první průzkum Ipsos provedl v dubnu. Další následovaly v květnu, červnu a červenci, zatím poslední je z letošního března. "Zatímco v loňském roce na jaře byla česká společnost více přesvědčena o tom, že jsme součástí informační války ze strany Ruska, více než rok po začátku války na Ukrajině procento těch, kteří mají tento názor, výrazně kleslo. To může být částečně dáno určitou společenskou únavou z tématu konfliktu, svoji roli však může hrát i účinná propaganda, jejímž cílem je často vyvolat informační chaos. I proto v tuto chvíli máme 30 procent občanů, kteří nevědí, co si o tomto tématu myslet," uvedl Michal Kormaňák z agentury Ipsos.

V předchozím průzkumu loni v červenci bylo přesvědčených o ČR jako o součásti informační války vedené Ruskem ještě 45 procent. Za záminku k omezování svobody slova považovalo v červenci informační válku 19 procent dotázaných. Lidí bez názoru na věc byla v červenci čtvrtina.

Největší změnu názorů proti předchozímu průzkumu zjistil Ipsos u lidí ve věku 70 let a více. V červenci vidělo ČR jako součást informační války vedené Ruskem 49 procent z nich, letos v březnu 24 procent. Nejvíce tento názor nadále zastávají lidé s vyšším vzděláním, a to 55 procent z nich. "Roli hrají i politické preference. Zatímco v loňském roce považovalo informační válku pouze za záminku k omezování svobody slova a médií 31 procent voličů neparlamentní opozice, dnes je to už téměř 45 procent z nich. Podobný trend vidíme i u voličů parlamentní opozice, kde tento názor před necelým rokem zastávalo 29 procent, přičemž nyní se toto číslo zvedlo na 37 procent voličů," uvedli autoři průzkumu. U voličů vládních stran zůstává názor v čase podobný, informační válku vedenou Ruskem považují za realitu dvě třetiny z nich.

Na Slovensku, kde se průzkum také uskutečnil, je situace stabilnější. Od loňského dubna se výrazněji nezměnil podíl lidí, kteří vnímají Slovensko jako součást informační války vedené Ruskem, letos v březnu jich bylo 36 procent. Příliš se neproměnil ani počet těch, kteří informační válku berou pouze jako záminku k omezování svobody slova, klesl z loňských dubnových 29 procent na 26 procent letos v březnu. Lidí bez názoru na věc na Slovensku přibylo z 15 na 27 procent.

Průzkumu se mezi 9. a 13. březnem zúčastnilo v Česku 1038 lidí starších 18 let. Na Slovensku mezi 7. a 9. březnem odpovídalo 1017 respondentů.

Související

Lidé na Ukrajině, ilustrační foto

Rusko zavádí novou etapu hybridní války. Z Ukrajinců nevědomky dělá sebevražedné atentátníky

Devatenáctiletý Oleh z ukrajinského města Rivne si původně myslel, že našel snadný přivýdělek. Na Telegramu narazil na nabídku tisíce dolarů za prosté posprejování policejní stanice. Jak ale brzy zjistil, místo barvy převzal v tašce výbušninu, mobilní telefon a dráty. Nevědomky se stal součástí nebezpečné ruské sabotážní sítě, která cílí především na mladé Ukrajince – a to v rámci nové etapy tzv. hybridní války.

Více souvisejících

Rusko Boj proti dezinformacím a fake news internet průzkumy

Aktuálně se děje

před 6 minutami

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

před 54 minutami

před 1 hodinou

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

před 4 hodinami

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

před 5 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

před 7 hodinami

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

před 7 hodinami

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

před 10 hodinami

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

před 12 hodinami

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy