Česko shání nové vojáky. Nabídne jim až milion korun, schválil Senát

Novela zvyšuje maximální výši náborového příspěvku ze současných 250 tisíc korun až na čtyřnásobek. Tento finanční bonus bude vyplácen jednorázově, ovšem až po uplynutí tříměsíční zkušební doby. Podle vlády jde o opatření, které má pomoci nejen s náborem nových vojáků, ale také se stabilizací těch stávajících.

Mezi další benefity patří navýšení stabilizačního příspěvku, příspěvku na bydlení a příplatku za službu v zahraničí. Stabilizační příspěvek zůstává na základní výši 7 000 korun měsíčně, avšak u vybraných odborností se může až desetinásobně zvýšit. To se týká například vojenských lékařů či specialistů v nedostatkových profesích.

V některých lokalitách, kde má ministerstvo obrany dlouhodobé problémy s obsazováním míst, bude možné vyplatit jednorázový stabilizační příspěvek až ve výši šestinásobku služebního tarifu. To se týká například posádek v Žatci, Jincích a Strakonicích. Podmínkou je však minimálně čtyřletá služba v dané lokalitě.

Novela také zpřesňuje požadavky na trestní bezúhonnost uchazečů o vstup do armády. Ve většině případů se návrh vrací k principu uznání bezúhonnosti na základě zahlazení odsouzení. Přísnější podmínky však zůstanou zachovány u osob odsouzených za zvlášť závažné trestné činy či u těch, kterým byl soudem uložen trest ztráty vojenské hodnosti.

Další změnou je povinnost vojáků informovat nadřízené o pobytu v zahraničí mimo státy EU a NATO. To má pomoci s vyhodnocením potenciálních bezpečnostních rizik a zajištěním odpovídajícího poučení o situaci v daném regionu.

Během projednávání novely se v Senátu vedla debata o možném návratu základní vojenské služby. Senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL) označil její obnovení za žádoucí, avšak ministryně obrany Jana Černochová (ODS) označila takový krok za nereálný. Kontroverzi vyvolalo také vyjádření nezařazené senátorky Daniely Kovářové, která uvedla, že se neobává ruského prezidenta Vladimira Putina.