Zvládá Marksová funkci ministryně? ODS nešetří kritikou

Ministerstvo připravovalo zákony podle koaliční smlouvy. Vedle zavedení porodného na druhé dítě se Marksové podařilo prosadit rozšíření okruhu rodin, které mají na tuto dávku při narození potomka nárok. O rok dřív se také vrátila vyšší valorizace penzí, jejichž růst přibrzdila kvůli úsporným škrtům v době krize Nečasova vláda. "Od prvního ledna 2015 budou důchody opět valorizovány podle 100 procent nárůstu spotřebitelských cen a o jednu třetinu nárůstu reálné mzdy. Důchodci si tak již od nového roku polepší v průměru o 200 korun měsíčně," uvedlo MPSV.

Minimální mzda se zvedla od ledna o 700 korun na 9200 korun. "Poctivě pracovat se musí vyplatit. Snažíme se proto postupně zvyšovat minimální mzdu tak, aby se její úroveň přiblížila 40 procentům průměrné mzdy. Od ledna 2015 bude minimální mzda činit 9 200 korun, minimální hodinová mzda tedy vzrostla z 50,60 koruny na 55 korun. Bude tak lépe plnit svoji ochrannou, ale i motivační funkci. Minimální mzda se naposledy zvyšovala v srpnu 2013, v letech 2007 až 2012 nebyla zvyšována vůbec," uvedlo k tomu ministerstvo v tiskové zprávě.

Podle některých politiků, zástupců sdružení či médií ale Marksová ministryní na svém místě tak úplně není. Schází jí prý vlastní vize a koncepce. "Na ministerstvu práce je mnoho problémů, které snad ani paní ministryně nevidí, nebo v horším případě nechce vidět. Je nezbytné, aby se do řešení situace vložil předseda vlády, protože je evidentní, že ministryně Marksová řídit svůj úřad sama nezvládá," uvedla expertka na sociální problematiku z opoziční ODS Lenka Kohoutová.

Úplně spokojeni nejsou ani zástupci handicapovaných. Ministryni sice chválí za její vstřícný přístup při jednáních, jejich výsledky se podle nich do praxe ale pak příliš nepromítají. Stěžují si třeba na posuzování stavu kvůli přidělení příspěvků.

Velké překvapení nejen v řadách opozice, ale i mezi koaličními politiky vyvolaly pak personální zásahy. Ministryně na podzim náhle odvolala šéfku úřadu práce Marii Bílkovou. Zdůvodnila to rozdílným pohledem na další směřování a problémy v komunikaci. S Bílkovou byli přitom politici spokojeni. Sociální výbor Sněmovny ji chválil za stabilizaci úřadů, jejich zvládnutí nuceného přechodu na jiný informační systém i za jejich posílení o 600 sociálních pracovníků.

"Paní ministryně se bojí úspěšných odborníků a raději se obklopuje těmi neschopnými," uvedla Kohoutová. Podle opozičních politiků "sestřelení" Bílkové mělo uvolnit místo, aby koalice stihla do funkce dosadit svého člověka ještě před účinností služebního zákona. Marksová chtěla mít nového šéfa úřadu od ledna, konkurz vyhlásila koncem října. Křeslo i tak zůstává prázdné - právě kvůli nejasnostem kolem pravidel výběru vysokých úředníků podle nového zákona. Hrozí, že se konkurz bude muset opakovat. "Chybička se vloudila," okomentoval situaci šéf sněmovního sociálního výboru Jaroslav Zavadil (za ČSSD).

Marksová se ministryní původně stát neměla. Kandidát se ale nominace vzdal. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) za něj pak náhradu ve své ČSSD vybíral z pěti političek. Ženy za svou stranu začal do vlády hledat až po ostré kritice, nejdřív na ně ve své sestavě totiž úplně zapomněl.