Mýty o důchodech? Na některé pozor

V posledních týdnech stále častěji pracovníci okresních správ sociálního zabezpečení (OSSZ) lidem vysvětlují, že pro nárok na starobní důchod již nestačí získat 25 let důchodového pojištění.

„Lidé, kteří v roce 2015 dosáhnou důchodového věku, musí však získat alespoň 31 let pojištění. Potřebná doba důchodového pojištění se podle současně platného zákona o důchodovém pojištění rok od roku prodlužuje, a to v závislosti na důchodovém věku budoucího starobního důchodce," objasnila ředitelka regionálního karlovarského pracoviště ČSSZ Mgr. Jana Klímová.

Pomocí tzv. věkové kalkulačky lidé jednoduše zjistí svůj důchodový věk, k jakému datu jej dovrší a dobu pojištění, kterou pro nárok na důchod musí získat. Kalkulačka je k dispozici na webových stránkách MPSV. Získat potřebnou dobu pojištění je nezbytné i v případě invalidních či pozůstalostních důchodů (vdovský, vdovecký, sirotčí).

Ředitelka OSSZ Karlovy Vary Ing. Lenka Kollárová uvedla: „Na pracovníky OSSZ se lidé také obracejí s obavami, že budou mít nízký důchod, když se při výpočtu důchodu započítávají výdělky od roku 1986. Odcházejí ale uklidněni, protože se dozví, že výdělky z minulých let se násobí koeficienty, které slouží k přepočtu dřívějších příjmů na současnou hodnotu." A současně poučeni, že mzdu, kterou případně dostávali „na ruku" nelze při výpočtu důchodu zohlednit. Vychází se jen z výdělků, ze kterých bylo řádně odvedeno pojistné.

Pracovníci OSSZ se shodují, že lidé by měli více věnovat pozornost dobám důchodového pojištění. Pokud se o ně budou zajímat v předstihu (či průběžně) může jim to významně ovlivnit bezproblémové řízení o důchodu, ať už starobním, invalidním či pozůstalostním. V podstatě existují dva způsoby, jak si dobu důchodového pojištění sledovat. Za prvé pro majitele datových schránek („datovek") online prostřednictvím ePortálu ČSSZ, kde má každý k dispozici své „konto" dob pojištění, za druhé zasláním žádosti o vystavení tzv. informativního osobního listu důchodového pojištění.

Mezi lidmi stále přetrvávají mylné domněnky týkající se zejména důchodů a oblastem sociálního zabezpečení, které zajišťuje pro veřejnost OSSZ a ČSSZ. Do těch patří zejména rozhodování o důchodech starobních, invalidních a pozůstalostních a dávkách nemocenského pojištění (nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství).

Nemocenské pojištění totiž není to samé jako zdravotní pojištění, které provádějí zdravotní pojišťovny podle vlastních předpisů. Do agendy OSSZ nepatří ani rozhodování o dávkách státní sociální podpory, které patří úřadům práce.

Nejčastější mýty o důchodech

1. Starobní důchod se vypočítává z výdělků za posledních deset let zaměstnání před přiznáním důchodu.

To je omyl, který přetrvává z minulosti. Do roku 1995 se skutečně důchody počítaly z příjmů za posledních 10 let před nárokem na důchod. Od roku 1996 se pro výpočet důchodu zohledňují všechny příjmy od roku 1986 až do roku, který předchází roku přiznání důchodu.

2. Výpočet důchodu se provádí z čisté mzdy.

Naopak. Pro výpočet důchodu se u zaměstnanců vychází z hrubých ročních příjmů, u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) z ročního vyměřovacího základu, tj. částky, ze které bylo odvedeno pojistné na důchodové pojištění. Hrubé příjmy i roční vyměřovací základy v rozhodném období, tj. od roku 1986 do kalendářního roku před přiznáním důchodu, jsou pro účely výpočtu důchodu ještě násobeny koeficienty mzdového nárůstu.

3. Minimální výše důchodu je stejná jako minimální mzda.

Nikoliv. Minimální důchod a minimální mzda jsou odlišné pojmy i odlišné částky. K procentní výměře důchodu náleží ještě základní výměra, která je stejná pro všechny důchody. 

4. Lidé v předdůchodovém věku nemají možnost se v předstihu dozvědět, kolik bude jejich důchod přibližně činit.

Kontrolou výpisu dob důchodového pojištění si lidé ověří údaje v evidenci ČSSZ, které jsou podkladem pro budoucí rozhodnutí o jejich důchodu. K tomu slouží tzv. Informativní osobní list důchodového pojištění (IOLDP), který ČSSZ zasílá zdarma na základě žádosti. Přesný výpočet důchodu provedou pracovníci ČSSZ až na základě řádně podané žádosti. Pro orientační výpočet starobního důchodu však lidé mohou využít tzv. důchodovou kalkulačku, která umožní provést přibližný výpočet důchodu, na který vznikne nárok až do roku 2020. Tato pomůcka vč. přehledného návodu na její použití je dostupná na webu Ministerstva práce a sociálních věcí.

5. Pokud doložím svědeckým prohlášením dobu, kdy jsem pracoval „na černo", do důchodu se mi tato činnost započítá.

Ne. Pro výpočet důchodu nelze v žádném případě zohlednit práci tzv. „na černo", protože za ni nebylo odvedeno pojistné na důchodové pojištění a veden evidenční list důchodového pojištění. Svědecké prohlášení se využívá ve zcela mimořádných případech, např. když doklady o zaměstnání byly uloženy v archivu, který byl zničen povodněmi nebo požárem, a není jiná možnost, jak dobu zaměstnání prokázat. Svědky v tomto případě musí být osoby, které s dotyčnou osobou v uvedeném zaměstnání ve stejné době pracovaly.

6. Brigády, které jsem vykonával před lety při studiu, se do důchodu nepočítají.

To je mylná domněnka. I krátkodobá brigáda, pokud zakládala účast na pojištění a je doložena, se počítá do doby pojištění a může mít na výši důchodu vliv. Celková doba zaměstnání (pojištění) se pro výpočet důchodu zaokrouhluje na celé roky dolů. Pokud součet vašich dob činí např. 42 let a 334 dní, může měsíční prázdninová brigáda (31 dní) pomoci k získání dalšího roku pojištění a tím i vyššího důchodu.

7. Vyloučená doba je období, které se pro výši důchodu nezapočítá.

Omyl. Vyloučenými dobami jsou doby, po které trvala tzv. sociální událost bez výdělku, např. doba dočasné pracovní neschopnosti, doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, doba péče o dítě do čtyř let věku nebo péče o závislou osobu aj. Význam vyloučených dob spočívá v tom, že při stanovení výše důchodu se počet dnů vyloučených dob odečítá od celkového počtu dnů, na který se rozpočítává průměr výdělků. Tím se docílí toho, že při výpočtu příjem nebude tzv. „rozmělňován". Vyloučené doby tedy mají na výši důchodu pozitivní dopad.

8. Když ČSSZ nemá u žadatele o důchod nějakou dobu zaměstnání evidovanou, tak mu ji nezapočítá do důchodu.

Pokud při přiznání důchodu nebyla započítána nějaká doba pojištění, protože ČSSZ ji neměla v evidenci a žadatel ji neprokázal, může ji doložit kdykoliv dodatečně, a to i když už důchod pobírá několik let (získá např. potvrzení z archivu). Zápočet lze provést se zpětnou platností a vzniklý rozdíl ve výši důchodu doplatit až 5 let zpětně od data, kdy byla chybějící skutečnost řádně doložena.

9. Pro důchod se automaticky započítává celá doba studia či evidence uchazeče o zaměstnání na úřadu práce.

Není tomu tak. Doba studia po 18. roce věku (v období do 31. 12. 2009) může být započtena nejvýše v rozsahu prvních 6 let. Doba studia získaná v období od 1. 1. 2010 se již do důchodu nezapočítává. Doba vedení v evidenci úřadu práce, po kterou uchazeč o zaměstnání nepobíral podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, se započítává nejvýše v rozsahu tří let. Tato doba tří let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod. Z doby, která byla získána před dosažením 55 let věku, lze započítat pouze jeden rok. Doba studia i doba vedení v evidenci ÚP jsou náhradní doby pojištění a pro výši důchodu se krátí na 80 %.

10. Pokud pracuji při pobírání důchodu, na výši důchodu to už nemá vliv.

Pokud příjemce starobního důchodu pobírá důchod v plné výši a pracuje, přesněji řečeno vykonává výdělečnou činnost zakládající účast na důchodovém pojištění, zvyšuje se mu procentní výměra důchodu o 0,4 % výpočtového základu za každých 360 kalendářních dnů této činnosti. Toto zvýšení se však neprovádí automaticky, ale na základě žádosti.