Minimální důchody 8500 korun? Stát by stály miliardy

Pokud by se valorizace penzí navázala na růst nákladů důchodců místo indexu růstu cen, výdaje by se každý rok zvedly zhruba o 2,4 miliardy. Celkový dluh na výdajích by se tak za čtvrt století mohl proti nynějšímu způsobu přidávání zvýšit o stovky miliard.

Komise hledá model "důstojného příjmu" ve stáří. Minulý rok sepsala "Zelenou knihu o státních důchodech a jejich zvyšování" s otázkami. Z odpovědí vyšly různé modely, mimo jiné i minimální penze. Podle šéfa premiérových poradců Vladimíra Špidly jsou všechny návrhy zatím jen hypotézy a propočty ukážou, které by se mohly ujmout. Rozhodnout musí politici.

Asi sedmi procentům lidí nad 65 let hrozí podle statistiků příjmová chudoba. Pokud by seniorky a senioři nedostávali dávky, pod hranicí chudoby by se ocitla desetina z nich. Kdyby neměli ani důchody, do chudoby by spadlo devět z deseti penzistů a penzistek. Penze se nyní upravují o růst cen a třetinu růstu reálných mezd. Letos v lednu tak rostly jen o 40 korun.

Nynější způsob valorizace kritizuje rada seniorů. Navrhuje zvyšování penze o růst nákladů důchodců a o polovinu růstu reálných mezd místo třetiny. Důchodová komise si nechala návrh spočítat. Výpočty má i pro valorizaci o růst seniorských nákladů s nynější třetinou růstu mezd a pro zavedení minimální penze 8500 korun, která by bránila před pádem do chudoby.

Starobní důchod pod 8500 korun pobírá asi 188.000 lidí. Penze by se jim do této částky podle návrhu dorovnávala. "Celkové náklady by činily zhruba 4,7 miliardy korun ročně," uvedlo ministerstvo práce.

Pokud by se místo 8500 doplácela penze do 8000 korun, zamýšlených příjemců by ubylo asi o 60.000. Ročně by to pak bylo 3,8 miliardy navíc. Naopak na dorovnání do 9000 korun by dosáhlo dalších asi 125.000 lidí. Náklady navíc by tak ročně činily asi 6,2 miliardy.