Do důchodu nejpozději v 65 letech, navrhuje ministerstvo

65 let, to je hranice, na které by se měl zastavit růst věku odchodu do důchodu. Navrhuje to ministerstvo práce a sociálních věcí. V současné době není daný žádný pevný limit, kdy nejpozději by měl člověk do důchodu odejít . Důchodový věk se zvyšuje automaticky, každý rok.

U mužů o dva měsíce ročně, u žen o čtyři. To znamená, že dnes chodí do důchodu muži kolem 63 let. Současní předškoláci by ale pracovali skoro o 10 let déle.

"Je absurdní, aby ten věk odchodu do důchodu rostl bez dané hranice," řekla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. "Asi si těžko dokážeme představit, že by někteří lidé pracovali ještě třeba v 68, 69 nebo 70ti letech?"

Podle ministryně by lidé měli strávit v důchodu čtvrtinu svého života. Jenže ve vládě to s prosazením nebude mít úplně jednoduché. Lidovci by návrh podpořili. Jenže druhý koaliční partner ho považuje za nesmyslný.

"Ten návrh je populistický," řekl ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš. "Neudržitelnost důchodového systému bude pro budoucí vlády problém," dodal Babiš.

Také pravicová opozice nechápe, kde by ministerstvo chtělo vzít peníze na důchody. "Mít nárok na důchod ještě neznamená žen důchod opravdu dostat a vláda dělá všechno proto, aby v budoucnu bylo sice hodně nároků, ale žádné peníze," oponuje předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.

Stejně hovořil i Jan Skopeček z ODS: "Je samozřejmě nesmyslné zastropovat věk odchodu do důchodu, protože budeme žít déle a musíme i déle pracovat."

Naopak komunisté by návrh podpořili. "Myslím si, že dnes je to minimum, co může vláda udělat," řekl místopředseda KSČM Jiří Dolejš.

Návrh také počítá s tím, že by se každých pět let prováděly demografické studie. Ty by ale podle ministryně nemusely nutně vést ke změně stropu.