Rada seniorů se ozvala. O kolik by měly růst důchody?

"Žádáme vládu, aby podpořila návrh valorizace o polovinu růstu mezd a o růst nákladů důchodců. Ty sice v posledních dvou letech rostou pomaleji než u ostatních, takže to pro nás není výhodné, ale spotřební koš důchodců má přece jen jinou skladbu. Bylo by to tak spravedlivější," řekl předseda rady Zdeněk Pernes.

Výraznější valorizace by zvedla výdaje z rozpočtu na penze. Kdyby se důchody nově zvyšovaly o růst nákladů důchodců a o polovinu růstu reálných mezd, podle propočtů důchodové komise by to stálo ročně proti nynějšímu způsobu přidávání asi 2,9 miliardy navíc. Podle Pernese se s takovou částkou dokáže státní pokladna vypořádat.

Podle propočtů by rozdíl výdajů proti dnešnímu modelu za čtvrtstoletí činil kolem 1,5 procenta HDP, výdaje by byly o 68 miliard vyšší. Dluh důchodového účtu - tedy výdaje, které by nekryly příjmy - by pak dosahoval 111 procent HDP.

Pokud by zůstala třetina růstu mezd a změnil by se jen ukazatel růstu cen na růst nákladů seniorů, každý rok by to proti dnešku znamenalo navíc 2,4 miliardy. V roce 2040 by se tak saldo výdajů proti nynějšímu modelu valorizace zhoršilo o 1,1 procenta HDP, v dnešních hodnotách by to představovalo 50 miliard korun.

Zhruba o stovku vyšší průměrné starobní důchody pobírali čeští důchodci v prvním čtvrtletí roku 2016 ve srovnání se stejným obdobím roku loňského. Muži měli tradičně vyšší průměrnou důchodovou dávku – k 31. 3. 2016 činila 12 602 Kč (loni to bylo 12 497 Kč), ženy – důchodkyně měly měsíční příjem k 31. 3. 2016 v průměru 10 351 Kč (loni činil 10 246 Kč), informuje cssz.cz.

ČSSZ přitom v prvním čtvrtletí vyplatila v ČR celkem 3 498 555 všech důchodů. Nejvíc z tohoto počtu, a to 2 376 668, bylo důchodů starobních. Celkové výdaje na důchodové dávky činily od počátku roku 96,1 mld. Kč (loni 89,79 mld. Kč). I přes rekordní příjmy, které k 31. 3. 2016 činily 96,1 mld. Kč, zůstal důchodový účet ve schodku (6,82 mld. Kč).