Uprchlíci v Česku jdou do důchodu. Je tu ale problém

V devadesátých letech poskytla Česká republika dočasné útočiště více než pěti tisícům občanům ze zemí bývalé Jugoslávie. Po skončení války se část z nich vrátila zpět do své vlasti, ti, kteří zůstali, mají české občanství a v naší společnosti se integrovali.

Některé ženy, které do Česka přišly jako uprchlice během války na Balkáně, nyní nastupují do důchodu. Projekt „Ženy na vedlejší koleji" se zaměřil právě na tuto specifickou část obyvatel a zjistil, že s jejich penzí může být problém.

"Zajímalo nás, zda strategické a koncepční vládní materiály nějakým způsobem vůbec reflektují situaci migrantek-seniorek. A naše závěry nejsou příliš uspokojivé, toto téma je zatím opravdu minoritní. Dá se přitom očekávat, že počet žen v této situaci bude v ČR narůstat, a situaci je tedy nutné řešit," vysvětlila deníku Blesk právnička ze SIMI a jedna z autorek analýzy Pavla Hradečná.

Na důchod má nárok ten, kdo do systému přispívá formou důchodového pojištění a má na něj odpracováno 35 let. U cizinců, kteří do České republiky přišli například ve svých 35–45 letech, to ale může být problém. "Pokud ten dotyčný pochází ze země, se kterou má Česká republika uzavřenou mezinárodní smlouvu v sociální oblasti, a tam může pak dojít k tomu, že se jim k odpracované době v Česku přičte i to, co si odpracovali ve své vlasti, a poté jim je důchod vyplácen českou stranou," dodala Hradečná.

Deník upozorňuje, že připočítat odpracovanou dobu ze země původu si nemohou lidé, kteří pocházejí ze států, se kterými Česká republika nemá uzavřenou žádnou bilaterální smlouvu. Cizinci ale prý často nejsou ani informováni o systému starobního důchodu a často ze začátku pracují nelegálně, takže se jim první roky práce nezapočítávají. To poté vede k nízkým odvodům a nízkému důchodu.