Důchodový systém: Zásluhovost, či solidarita? Češi se hádají, ukázal průzkum

Respondentům byly předloženy tři dvojice protichůdných tvrzení vyjadřujících obecné postoje k různým charakteristikám důchodového systému, k nimž dotázaní vyjadřovali postoj prostřednictvím pětibodové škály, kde bod 1 znamenal ztotožnění se s prvním z dvojice proti sobě stojících výroků a bod 5 naopak představoval úplný příklon k výroku druhému.

Jednotlivá tvrzení se přitom týkala rozporu mezi principem solidarity a zásluhovosti v důchodovém systému, toho, zda by se o finanční zabezpečení lidí v důchodovém věku měl postarat stát, nebo sami občané, a toho, zda je důchodový systém ve své stávající podobě spravedlivý, či nespravedlivý.

V případě první dvojice výroků, které proti sobě staví princip solidarity a zásluhovosti důchodového systému, je česká společnost značně rozpolcená. Názor, že důchodový systém má být založen na solidaritě, to znamená, že výše důchodů těch, co přispívají více a těch, co přispívají méně, se příliš neliší, v současnosti zastává přibližně třetina občanů (33 %). Pro princip zásluhovosti, tedy pro výrok, že důchodový systém má být založen na výkonu každého jednotlivce, to znamená, že výše jeho důchodu se zcela odvíjí od výše jeho příspěvku do systému, se rovněž vyslovila zhruba třetina dotázaných (34 %) lidí. Srovnatelná část respondentů (31 %) se pak v tomto ohledu ve svých názorech pohybuje uprostřed, informuje soc.cas.cz.

Psali jsme: Důchodci jsou bez peněz? Polovina nedosáhne ani na 11 tisíc Důchodci trpí, před Vánoci jsou na tom ještě hůř, varuje organizace Víte, kolik dostanete v důchodu? Spočítejte si vaši penzi  

Přesvědčení o tom, že by důchodový systém měl být založen především na solidaritě je častější mezi lidmi se základním vzděláním, dotázanými staršími 60 let, respondenty, kteří na škále politické orientace hlásí k levici, a důchodci.

Co se týče odpovědnosti státu nebo jednotlivce za finanční zajištění v důchodu, v tomto případě se populace výrazně přiklání k odpovědnosti státu. Více než polovina (54 %) se kloní k odpovědnosti státu, zhruba třetina (34 %) volí střed mezi státem a jednotlivcem. Pouze zhruba desetina (11 %) si myslí, že se o své finanční zajištění v důchodu mají starat občané sami.

Přesvědčení o tom, že se o finanční zabezpečení v důchodu má postarat stát, roste spolu s klesajícím vzděláním, s posunem na škále politické orientace od pravice k levici a od dobré životní úrovně k špatné. Názor, že finanční zabezpečení v důchodu je věcí státu, je rovněž častější mezi lidmi staršími 60 let a důchodci.

Přibližně pouze každý šestý respondent (16 %) si myslí, že sooučasný důchodový systém spravedlivý je, více než dvě pětiny (43 %) respondentů se však přiklánějí k opačnému názoru. Téměř dvě pětiny (39 %) veřejnosti si myslí, že je spravedlivý tak napůl.