Stát na důchodce kašle? Nová studie ukázala, jak bídně na tom senioři jsou

Situaci českých důchodců zásadně ovlivňuje nastavení tří oblastí důchodového zabezpečení: podmínky práce v důchodovém věku, nastavení nástupního důchodu a mechanismus průběžného zvyšování důchodů – valorizace.

„Následně se politických stran ptáme, jaká opatření s potenciálem změnit příjmy v důchodu u současných důchodců, případně seniorů pár let před důchodem, budou po volbách prosazovat“, uvedl ve zprávě ke studii její autor a výzkumník IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR Jiří Šatava.

Podpora pracujících důchodců

Pro stát, seniory i společnost je výhodné, pokud zůstanou senioři výdělečně činní i po dosažení důchodového věku. Díky výdělečné činnosti se zvýší jejich životní úroveň, vzrostou příjmy a klesnou výdaje státu a společnost nepřijde o celoživotní pracovní zkušenosti seniorů.

V současnosti však stát seniory v důchodovém věku podporuje zcela nedostatečně. Průměrnému seniorovi, který rok přesluhuje bez pobírání důchodu, se při přesluhování obětovaný důchod a odvedená pojistná a daně vrátí díky navýšení budoucích důchodů až za 28 let.

To přispívá k malé pracovní aktivitě českých důchodců. Po dosažení důchodového věku pracuje pouze 13 % českých důchodců, tedy téměř třikrát méně než ve skandinávských zemích jako Norsko, Švédsko nebo Island. Vývoj posledních dvou dekád přitom ukázal, že český trh práce je dlouhodobě schopen pracovní sílu seniorů dobře absorbovat.

Studie také uvádí, že 80 % seniorů odchází z práce jen proto, že může nastoupit do důchodu. Pouze 20 % odešlo do penze kvůli zdravotnímu stavu nebo ztrátě zaměstnání. Trh práce je přitom podle závěrů studie schopen pracovní sílu seniorů absorbovat.

Nástupní důchod a valorizace

Systém důchodového zabezpečení výrazně nivelizuje příjmy důchodců. To relativně efektivně chrání české důchodce před pádem pod hranici chudoby – sedmiprocentní podíl důchodců pod touto hranicí je čtvrtý nejnižší v EU – ovšem většinu důchodců neochrání před výrazným poklesem životní úrovně. Čisté příjmy průměrného seniora po odchodu do důchodu klesnou o 42 %. Výrazněji klesnou čisté příjmy seniorů s nadprůměrnými výdělky, žen a samostatně výdělečně činných osob

Současný mechanismus valorizace kompenzuje průměrný růst spotřebních cen. Valorizace však nemusí pokrýt růst cen domácnosti seniorů, který se může významně odlišovat od toho průměrného. Valorizace také obvykle zaostává za průměrným růstem reálných mezd. Zaostává přitom tím více, čím vyšší je nástupní starobní důchod.

„Způsobů, jak zvýšit čisté příjmy v důchodu u současných padesátníků a starších je tedy celá řada. Je na politických subjektech, aby občanům před volbami předestřely, jaká opatření budou po volbách prosazovat,“ vysvětluje Šatava.