Problémy s důchody: Systému penzí hrozí propad do výrazného deficitu

Resort propočítával dva modely, vycházel z nynějších podmínek. V první variantě je stanovena maximální výše důchodového věku, ve druhé pokračování zvyšování nad 65 let. Věk nástupu do penze v Česku roste každý rok o pár měsíců, ve 30. letech se dostane na 65 let. Na této hranici ho vláda v minulém volebním období zmrazila. Život v Česku se postupně prodlužuje. Tento trend bude podle demografů pokračovat a seniorů bude přibývat. Zlom pro důchodový systém nastane ve 30. letech po nástupu početných ročníků Husákových dětí na odpočinek.

"Jestliže se dokázal důchodový systém vcelku úspěšně během minulého půlstoletí vypořádat s nárůstem věkové skupiny 65+ o sto procent, pak by to měl dokázat i v průběhu dalšího půlstoletí," uvádí zpráva. Podle ní bude ke zvládnutí situace ale nutné "reformní úsilí" a "maximální snaha" o změny kvůli stárnutí, aby se zajistila stabilita, udržitelnost a odpovídající výše důchodů i v příštích desetiletích.

O důchodech má jednat nová důchodová komise, kterou se chystá ve středu představit ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). K vytvoření odborného týmu pro reformu se ve svém programovém prohlášení zavázaly obě vlády premiéra Andreje Babiše (ANO). Nová komise měla podle vládního programu připravit řešení se "standardem plošného zabezpečení na principu solidarity" a posílením zásluhovosti i s motivací ke spoření na stáří. Maláčová mluví "o odborném týmu pro spravedlivé důchody". Už dřív řekla, že je třeba napravit hlavně nespravedlnosti v systému.

Koaliční strany se shodly na dvou tématech - na řešení problému nižších penzí žen a na dřívějším důchodu pro náročné profese. Podle odborníků tato témata reformu nepředstavují a kabinet by se měl zaměřit na to, odkud bude mít systém příjmy, jak vysoký bude poměr důchodu ke mzdě a kolik si na penzi budou muset šetřit lidé.

Propočty ministerstva práce sahají do roku 2070. Důchodový systém by měl být v plusu asi do roku 2028, a to díky výraznějšímu růstu mezd. Příjmy by se měly po celou sledovanou dobu pohybovat kolem 8,3 procenta HDP. Výdaje by se pro příští desetiletí měly ustálit mezi osmi a 8,5 procenta HDP. Od 30. let by se měla vydaná suma začít výrazněji zvedat, a to kvůli prodlužování života a "Husákovým důchodcům". Roli bude hrát i stanovení maximálního limitu, či odsouvání důchodového věku.

Pokud by se věk na 65 letech zastavil, v roce 2060 by se výdaje mohly dostat asi na 11,5 procenta HDP. Poté by měl podíl i počet důchodců začít zas klesat. Ve druhém scénáři by odsouvání důchodového věku růst výdajů zbrzdilo. Jejich podíl k HDP by se za 40 let dostal na 10,5 procenta.

Schodek systému by se měl stanovením stropu pro věk postupně zvyšovat do roku 2060. Tehdy by měl činit 3,4 procenta HDP, tedy v dnešních cenách asi 172 miliard. Do roku 2070 by pak klesl na 2,4 procenta - asi 136 miliard. Při dalším odsouvání věku by nejvyšší deficit mírně překročil dvě procenta HDP, dostal by se v nynějších částkách přes sto miliard. Na počátku 70. let by činil jedno procento, tedy by byl asi na úrovni roku 2013, uvádí zpráva.

Podle prvního scénáře by měl poměr důchodu k průměrné mzdě postupně klesnout asi na 36 procent. Při odsouvání věku by bylo snižování menší, penze by tvořila asi 38 procent průměrné mzdy. Menší by bylo také riziko chudoby seniorů.

Podle zprávy došlo k podobným výsledkům ve svých propočtech ministerstvo financí. Na neudržitelnost nynějšího systému upozorňovala ve své první zprávě před nedávnem také národní rozpočtová rada. Vysloužila si za to kritiku premiéra Babiše, odborů i zaměstnavatelů "za strašení veřejnosti". Podle Babiše je jasné, že vláda bude důchodovou reformu řešit a systém penzí beze změn v příštích 50 letech nezůstane. Kabinet loni prosadil změnu složení penze s posílením solidarity a oslabením zásluhovosti, která by měla růst výdajů mírně zbrzdit.

Zpráva ministerstva práce počítá se zákonnou valorizací důchodů o polovinu růstu reálných mezd a o růst cen. Zohledňují inflaci dvě procenta, nezaměstnanost do pěti procent a růst HDP od 3,2 do 4,7 procenta v jednotlivých pětiletých obdobích podle toho, zda je pro důchodový věk stanoven strop. Proměnnou je také odhadovaný růst mezd.