Důchody se zvýší. Čtěte komu a za jakých podmínek

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) předloží ve středu návrh zákona, kterým chce sladit výplatu dorovnávacích příspěvků českých a slovenských starobních důchodů s evropskou judikaturou i nálezem Ústavního soudu.

Podle nových podmínek by měl nárok na dorovnání z české státní kasy pouze ten člověk, který před 1. lednem 1993 získal alespoň 25 let důchodového pojištění, ze kterého mu byl přiznán starobní důchod ze slovenského rozpočtu. Zároveň musel nejpozději do 31. prosince 1995 získat minimálně jeden rok pojištění v České republice, za něž získal nárok na podíl na českém důchodovém pojištění. Souběžně platí podmínka, že český a slovenský důchod musí být ke dni požadovanému přiznání dorovnání vypláceny. Poslední zákonný předpoklad stanovuje, že rozdíl mezi hypotetickým důchodem (tedy tím, na který by měl pojištěnec nárok, kdyby nedošlo k rozdělení československé federace) a reálným přijímaným musí mít kladnou hodnotu, opět proto, aby bylo co dorovnávat.

Shrnuto a zjednodušeno: nárok na dorovnání má ten, kdo již pobírá český nebo slovenský důchod, a současně si odpracoval a odváděl sociální daň aspoň 25 let v období federace a alespoň rok na území nástupnické České republiky, a to do konce roku 1995.

Požadavek na 25 let vychází z federálních předpisů platných k 31. prosinci 1992, 25 let bylo zákonem zakotveno jako doba nezbytně nutná pro získání starobního důchodu. Alespoň jeden rok pojištění v ČR nejpozději do konce roku 1995 vyplývá z faktu, že od 1. ledna 1996 začal platit nový zákon o důchodovém pojištění. Do té doby ještě v obou nástupnických státech, tedy České i Slovenské republice, zůstával v platnosti federální zákon o nároku a výměře starobního důchodu.

"Osoby, které nesplňují výše uvedené podmínky, nemohou legitimně očekávat a spravedlivě požadovat, aby náklady jejich důchodového zabezpečení za doby získané před rozdělením nesl i český stát. Nelze opomenout ani fakt, že plošné dorovnání za jakoukoli (byť i krátkou) dobu důchodového zabezpečení v rámci Československa by vedlo k enormnímu nárůstu finančních i administrativních nákladů a k neúměrnému a neodůvodněnému zatížení ČR jako nástupnického státu," uvádí důvodová zpráva MPSV.

Zákonná úprava hovoří i o osobách, které získaly dobu důchodového pojištění v některém ze členských států Evropské unie nebo ve státě, s nímž má ČR bilaterální dohodu o sociálním zabezpečení. "S přihlédnutím k cizím dobám pojištění se vypočte český dílčí důchod a případně i nezávislý národní důchod založený na čistě českých dobách pojištění. Vychází se z částky, která je vyšší," vysvětluje předkladatel.

Dorovnání se snaží být i v souladu s nálezem Ústavního soudu, kam se odvolávali ti, jimž nebylo dříve dorovnání přiznáno. "Jedná se o samostatnou dávku důchodového pojištění, která je specifická v tom, že nepodléhá obecným valorizačním předpisům – její výše se pravidelně aktualizuje podle jiných kritérií," říká zpráva. Nárok na výplatu dorovnání je neoddělitelně svázán s nárokem na výplatu starobního důchodu, tedy kdo ještě penzi nepobírá, nemůže si žádat o dorovnání. To platí, i když kdykoli v průběhu dojde k zastavení výplaty důchodu – okamžitě končí i úhrada dorovnání.

Výši dorovnání by chtěl předkladatel přepočítat vždy k 31. lednu každého kalendářního roku, protože v obou nástupnických zemích se důchody valorizují od lednové splátky. Do března by platilo staré dorovnání, od dubna to vypočtené ke konci ledna. Má se tak předejít riziku, že výplatu dostane i ten, komu nárok kvůli valorizaci zanikl – nastane například situace, kdy se rozdíl mezi hypotetickým a reálným důchodem dostane na nulu a nebude co dorovnávat. Měnový přepočet určí aktuální lednový kurz České národní banky.

Protože schválení zákona by mělo zásadní dopad na český rozpočet, navrhuje MPSV, aby finanční účinnost dorovnání fungovala až ode dne účinnosti tohoto legislativního návrhu. "Doplácení dorovnání zpětně by představovalo neúměrné zvýšení výdajů ze státního rozpočtu," uvádí ministerstvo a zmiňuje navýšení výdajů o přibližně 300 milionů korun. K tomuto ustanovení měl připomínky generální sekretář Ústavního soudu i ombudsman, domnívají se, že by si mohli stěžovat ti, kterým dorovnání unikne před účinností zákona. MPSV však trvá na tom, že není možné tak vysoce zatížit český státní rozpočet.

O nové posouzení dorovnání si tak mohou slovenští důchodci požádat nejdříve první den nabytí účinnosti tohoto zákona. Datum MPSV navrhuje na první den třetího kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení.

Výši dorovnání bude ovlivňovat řada faktorů – ekonomický vývoj v České a Slovenské republice, valorizace i vývoj kurzu mezi korunou a eurem. Průměrně částku dorovnání odhaduje MPSV na 1100 korun měsíčně. „Úhrnné náklady navrhovaného řešené v rámci státního rozpočtu lze odhadnout na 3,8 miliardy korun. V prvním roce by objem výplat dosáhl na zhruba 120 miliard, výdajového vrcholu by dosáhl okolo roku 2020, kdy by objem výplat lehce přesáhl 130 miliard," počítá resort.

Peníze si vyžádá i zpracování agendy Českou správou sociálního zabezpečení, tady MPSV hovoří o jednorázové šestimilionové investici, mzdové nároky mají činit jednorázově něco přes šest tisíc, každoročně zhruba jedenáct set.

Celkem si může pojištěnec požádat o dorovnávací příspěvek třikrát, při dalších podáních už na ně nebude brán zřetel. Opětovnou žádost si smí důchodce podat, pokud důvodem odmítnutí bylo, že rozdíl mezi hypotetickým a reálných důchodem nedosáhl na kladnou hodnotu. V nové žádosti pak musí být jako den, od něhož má být přiznán příspěvek, uveden 31. leden některého kalendářního roku po tom, kam spadalo datum z předchozí žádosti.