Důchodcům stát dorovná důchody! Koho se to týká?

Návrh předložilo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), chce jím sladit výplatu dorovnávacích příspěvků českých a slovenských starobních důchodů s evropskou judikaturou i nálezem Ústavního soudu.

Nárok na dorovnání bude mít ten, kdo již pobírá český nebo slovenský důchod, a současně si odpracoval a odváděl sociální daň aspoň 25 let v období Československa, následně v období ČSFR a alespoň rok na území samostatné České republiky, a to do konce roku 1995.

Výši dorovnání bude ovlivňovat řada faktorů – ekonomický vývoj v České a Slovenské republice, valorizace i vývoj kurzu mezi korunou a eurem. Průměrně částku dorovnání odhaduje MPSV na 1100 korun měsíčně. "Úhrnné náklady navrhovaného řešení v rámci státního rozpočtu lze odhadnout na 3,8 miliardy korun. V prvním roce by objem výplat dosáhl na zhruba 120 miliard, výdajového vrcholu by dosáhl okolo roku 2020, kdy by objem výplat lehce přesáhl 130 miliard," řekl zpravodaj návrhu poslanec Miroslav Opálka (KSČM).

Požadavek na 25 let vychází z federálních předpisů platných k 31. prosinci 1992, 25 let bylo zákonem zakotveno jako doba nezbytně nutná pro získání starobního důchodu. Alespoň jeden rok pojištění v ČR nejpozději do konce roku 1995 vyplývá z faktu, že od 1. ledna 1996 začal platit nový zákon o důchodovém pojištění. Do té doby ještě v obou nástupnických státech, tedy České i Slovenské republice, zůstával v platnosti federální zákon o nároku a výměře starobního důchodu.

Zákonná úprava hovoří i o osobách, které získaly dobu důchodového pojištění v některém ze členských států Evropské unie nebo ve státě, s nímž má ČR bilaterální dohodu o sociálním zabezpečení. "S přihlédnutím k cizím dobám pojištění se vypočte český dílčí důchod a případně i nezávislý národní důchod založený na čistě českých dobách pojištění. Vychází se z částky, která je vyšší," vysvětluje předkladatel.

Dorovnání se snaží být i v souladu s nálezem Ústavního soudu, kam se odvolávali ti, jimž nebylo dříve dorovnání přiznané. "Jedná se o samostatnou dávku důchodového pojištění, která je specifická v tom, že nepodléhá obecným valorizačním předpisům – její výše se pravidelně aktualizuje podle jiných kritérií," říká zpráva. Nárok na výplatu dorovnání je neoddělitelně svázán s nárokem na výplatu starobního důchodu, tedy kdo ještě penzi nepobírá, nemůže si žádat o dorovnání. To platí, i když kdykoli v průběhu dojde k zastavení výplaty důchodu – okamžitě končí i úhrada dorovnání.

Výši dorovnání by chtěl předkladatel přepočítat vždy k 31. lednu každého kalendářního roku, protože v obou nástupnických zemích se důchody valorizují od lednové splátky. Do března by platilo staré dorovnání, od dubna to vypočtené ke konci ledna. Má se tak předejít riziku, že výplatu dostane i ten, komu nárok kvůli valorizaci zanikl – nastane například situace, kdy se rozdíl mezi hypotetickým a reálným důchodem dostane na nulu a nebude co dorovnávat.

Protože schválení zákona by mělo zásadní dopad na český rozpočet, navrhlo MPSV, aby finanční účinnost dorovnání fungovala až ode dne účinnosti tohoto legislativního návrhu. "Doplácení dorovnání zpětně by představovalo neúměrné zvýšení výdajů ze státního rozpočtu," uvádí ministerstvo a zmiňuje navýšení výdajů o přibližně 300 milionů korun. K tomuto ustanovení měl připomínky generální sekretář Ústavního soudu i ombudsman, domnívají se, že by si mohli stěžovat ti, kterým dorovnání unikne před účinností zákona. MPSV však trvá na tom, že není možné tak vysoce zatížit český státní rozpočet.

O nové posouzení dorovnání si tak mohou slovenští důchodci požádat nejdříve první den nabytí účinnosti tohoto zákona. Datum MPSV navrhuje na první den třetího kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení.

Celkem si může pojištěnec požádat o dorovnávací příspěvek třikrát, při dalších podáních už se na ně nebude brát zřetel. Opětovnou žádost si smí důchodce podat, pokud důvodem odmítnutí bylo, že rozdíl mezi hypotetickým a reálných důchodem nedosáhl na kladnou hodnotu. V nové žádosti pak musí být jako den, od něhož má být přiznaný příspěvek, uvedený 31. leden některého kalendářního roku po tom, kam spadalo datum z předchozí žádosti.

Pokud zákon projde všemi koly sněmovního projednávání, bude ho ještě muset schválit Senát a podepsat prezident.