Důchodci si "polepší" o 45 korun. To je skoro na omluvu, přiznal Koníček

"Považuju toto zvýšení nejenom za nemravné, ale vůbec je třeba se důchodcům skoro i omluvit. Já nemám jedinou legislativní možnost, jak ten stav změnit. Toto je maximum, co je možné podle zákona vypočítat a vládě navrhnout," řekl Koníček. Podle předběžných údajů v srpnu odhadoval, že by si penzistky a penzisté mohli od ledna přilepšit v průměru o 63 až 65 korun. Data, která v září zveřejnil statistický úřad a z nichž se valorizace počítá, byla ale méně příznivá.

Podle zákona se důchody zvyšují vždy od počátku roku o třetinu růstu reálných mezd a procentní část penze od letoška do roku 2015 o třetinu růstu cen. Mzdy v Česku loni reálně klesly.

Spotřebitelské ceny se od loňského srpna do letošního července zvedly o 1,3 procenta. Průměrný starobní důchod na konci pololetí činil podle České správy sociálního zabezpečení 10.948 korun, průměr všech důchodů dosáhl na 10.639 korun.

Berete peníze na ruku, pak se divíte

Podle poznatků České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) se především dvě kategorie lidí podivují, že je jejich důchod neúměrně nízký v porovnání s jejich minulými příjmy. Nad výší důchodu se pozastavují hlavně lidé, kterým byla vyplácena mzda tzv. na ruku, a potom osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), jež si platily pojistné na důchodové pojištění v minimální výši, informuje server mpsv.cz.

„V případě prvním se celý problém odvíjí od praxe využívané některými zaměstnavateli, kteří zaměstnancům vyplácejí pouze minimální mzdu a zbytek dorovnávají tzv. na ruku. Tímto svým jednáním se vyhýbají reálnému odvodu pojistného. ČSSZ ovšem u jejich zaměstnanců eviduje pro důchodové nároky nižší příjmy a z nich pak zákonitě vypočítá i nižší důchod," upřesňuje ústřední ředitel ČSSZ Vilém Kahoun a pokračuje: „Odlišná situace je u OSVČ. V jejich případě se pro výpočet důchodu používají vyměřovací základy pro pojistné na důchodové pojištění, ze kterých zaplatily příslušné pojistné."

Vyměřovacím základem pro odvod pojistného na důchodové pojištění je částka, kterou si OSVČ sama určí. U OSVČ vykonávající tzv. hlavní výdělečnou činnost to musí být částka rovnající se nejméně 50 procentům daňového základu, eventuálně minimálnímu vyměřovacímu základu, je-li vyšší než polovina daňového základu.

Minimální vyměřovací základ činí součin počtu měsíců výkonu samostatné výdělečné činnosti a částky odpovídající 25 procentům průměrné mzdy. OSVČ si však může, jak bylo uvedeno výše, určit vyšší roční vyměřovací základ, a to dle vlastního uvážení až do výše maximálního vyměřovacího základu stanoveného pro daný kalendářní rok. V praxi však tuto možnost OSVČ příliš nevyužívají.

Pro stanovení výpočtového základu, ze kterého se vyměřuje důchod, se vychází z osobního vyměřovacího základu. Ten tvoří u zaměstnanců měsíční průměr ročních příjmů (vyměřovacích základů) dosažených v rozhodném období a u OSVČ právě měsíční průměr z vyměřovacích základů za jednotlivé kalendářní roky, ze kterých zaplatily pojistné na důchodové pojištění. Z důchodového pojištění se poskytuje náhrada příjmu v případě stáří (starobní důchod), invalidity (invalidní důchod) a úmrtí živitele (vdovský, vdovecký a sirotčí důchod). V okamžiku, kdy nastane některá z těchto událostí, hraje výše vyměřovacích základů pro odvod pojistného jednu z hlavních rolí.