Důchody a důstojné stáří? Katastrofa, zlobí se Češi

V českém veřejném mínění jasně převažují kritické postoje k současnému důchodovému zabezpečení. Podle čtyřpětinové většiny občanů (80 %) nejsou současné důchody vyplácené starým lidem přiměřené a systém důchodového zabezpečení neumožňuje lidem prožít důstojné stáří. Mírně nižší podíl lidí (72 %) je dokonce přesvědčen, že průměrný starobní důchod nestačí pokrýt základní potřeby důchodců.Samotní příjemci starobních důchodů – důchodci – jsou podle očekávání ještě kritičtější: 90 % důchodců nepovažuje důchody za přiměřené, 86 % důchodců se nedomnívá, že současný systém přináší důstojné stáří, 81 % důchodců tvrdí, že průměrný důchod není dostatečný na pokrytí základních potřeb starých lidí.Negativní hodnocení výše důchodového zabezpečení převažuje ve všech sociálních skupinách. Pohled na různé věkové skupiny však nabízí zajímavé rozdělení, pro intenzitu kritiky je dělicí hranicí přibližně věk 45 let.Názory na starobní důchody a systém důchodového zabezpečení byly podle výzkumů STEM od roku 1998 do roku 2002 poměrně stabilní, kritické postoje v nich převažovaly v případě přiměřenosti důchodů a možnosti na důstojné stáří, v případě dostatečnosti důchodů na základní životní potřeby byla veřejnost rozdělena do dvou vyrovnaných táborů. Od roku 2003 se však kritika veřejnosti začala vyhrocovat a nejvyšší míru nespokojenosti v této oblasti ukázal výzkum z května 2008. Jisté následující zlepšování hodnocení výše důchodového zabezpečení skončilo v roce 2011. Aktuální průzkum ukazuje podobné rozložení názorů na tyto otázky jako v době nejvyšší míry kritiky v květnu 2008.Česká veřejnost je v hodnocení důchodového systému a starobních důchodů konzistentní. Dvoutřetinová většina dotázaných občanů vyjádřila svůj nesouhlas s aktuální situací v této oblasti ve všech třech otázkách. Naopak pouze 14 % lidí hodnotí důchody jako přiměřené a postačující na pokrytí základních potřeb i na důstojné stáří. Pokles podílu příznivých názorů na výši důchodů, patrný od roku 2011 (viz předchozí grafy), se jasně ukazuje i v kombinační typologii: podíl celkově negativního hodnocení se zvýšil o 11 procentních bodů.