Důchodový systém je nespravedlivý, bouří se Češi

Podíl těch, kteří považují současný důchodový systém za nespravedlivý, vzrostl od loňského prosince o sedm procentních bodů na 44 procent. "Aktuální úroveň tohoto podílu je přitom vůbec nejvyšší, jakou naše šetření ve srovnatelných výzkumech od roku 2010 zaznamenala," uvedlo CVVM.

Pokud se proti sobě postaví principy solidarity a zásluhovosti důchodového systému, je česká společnost rozpolcená. Mírně převažuje preference solidárnosti systému, kterou upřednostnilo 40 procent lidí, což je proti poslednímu průzkumu nárůst o čtyři procentní body. Naopak k principu zásluh se kloní zhruba třetina Čechů.

Z hlediska sociodemografických a jiných třídících znaků můžeme vidět, že podpora principu solidarity klesá a přesouvá se ve prospěch principu zásluhovosti spolu s rostoucím vzděláním, se zlepšujícím se hodnocením životní úrovně vlastní domácnosti, s rostoucím příjmem a rovněž s posunem v sebezařazení na pravolevé škále politické orientace ve směru od levice k pravici.

K solidaritě se pak poněkud více přiklánějí důchodci, nezaměstnaní, nekvalifikovaní dělníci, voliči KSČM či ČSSD a lidé, kteří by nepřišli k volbám a nepreferují žádnou stranu. K zásluhovosti se ve zvýšené míře přiklánějí vysoce kvalifikovaní odborní nebo vedoucí pracovníci a příznivci ODS, TOP 09 či ANO.

V podstatě analogické rozdíly se objevily i v případe toho, zda by se o finanční zajištění důchodců měl starat stát, nebo sami občané. Ty skupiny, které preferují solidaritu, více zdůrazňují i roli státu a naopak ti, kdo upřednostňují zásluhovost, poněkud častěji inklinují k tomu, že by se o své finanční zajištění v důchodu měli lidé starat sami. Kromě již zmíněných rozdílu, které se vyskytly v předchozím případě, silnější příklon k úloze státu při důchodovém zabezpečení se objevil ještě u lidí ve věku nad 60 let.