Důchodce čeká změna. Podívejte se, o kolik si teď polepšíte

S účinností od 1. 1. 2014 platí, že důchodce, který vykonává výdělečnou činnost zakládající účast na důchodovém pojištění a současně mu ČSSZ vyplácí v plné výši tzv. řádný starobní důchod (přiznaný podle § 29 odst. 1 nebo 3 z. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění), může požádat o zvýšení důchodu za každých „odpracovaných" 360 kalendářních dnů. Žádost o zvýšení důchodu může podat i poživatel předčasného starobního důchodu, který po dosažení důchodového věku vykonává výdělečnou činnost (do dosažení důchodového věku platí, že výplata předčasného starobního důchodu nenáleží, pokud je vykonávána výdělečná činnost).

Zvýšení nadále činí 0,4 % výpočtového základu za každých 360 kalendářních dnů výdělečné činnosti. Do doby výdělečné činnosti se pro účely zvýšení starobního důchodu nezapočítávají doby neplaceného volna, neomluvené absence ani doby, pro které platí tzv. omluvné důvody (doba dočasné pracovní neschopnosti, ošetřování člena domácnosti). Nárok na toto zvýšení vznikne ode dne následujícího po dni, kterým důchodce získal 360 započitatelných dnů výdělečné činnosti. Případný nezhodnocený zbytek započitatelných dnů získaných před 1. 1. 2014 se použije pro eventuální následující zvýšení.

Zvýšení starobního důchodu za další výdělečnou činnost se neprovádí automaticky, ale na základě písemné žádosti. Tu je možné sepsat na okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ), popřípadě zaslat přímo na ústředí ČSSZ. K žádosti se předkládá evidenční list důchodového pojištění prokazující dobu výdělečné činnosti, pokud již nebyl zaměstnavatelem zaslán ČSSZ. Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) předkládají výpis z evidence OSVČ, který jim vydá příslušná OSSZ.

Částka, o kterou se důchod navýší, je individuální, protože se stanovuje z výpočtového základu, ze kterého byl důchodci vyměřen jeho starobní důchod. Poznatky z praxe ukazují, že při pobírání důchodu pracují a o přepočet si žádají lidé různých profesí, např. učitelky, lékaři, vědci, ale i úřednice, prodavačky nebo údržbáři. Výjimečné není ani to, že lidé při pobírání starobního důchodu pokračují v podnikání nebo si přivydělávají méně kvalifikovanými činnostmi oproti své původní profesi. Některé zvýšení důchodu potěší, jiní jsou zklamaní, neboť se domnívali, že částka bude vyšší. Mnoho lidí totiž očekává, že jim důchod bude zvýšen o 0,4 % z vypláceného důchodu, nikoliv z výpočtového základu.

Příklad:Důchodkyni byl přiznán starobní důchod od 4. 4. 2013 a byl vyměřen z výpočtového základu 11 144 Kč. Při pobírání důchodu pracuje nepřetržitě dosud a v tomto období neměla žádné nezapočitatelné dny. Zvýšení důchodu jí bude náležet ode dne následujícího po dni, kdy získala 360 započitatelných kalendářních dnů výdělečné činnosti, tj. od 30. 3. 2014. Pokud si požádá o zvýšení důchodu, bude jí starobní důchod od tohoto data zvýšen o 45 Kč (0,4 % výpočtového základu 11 144 Kč).

Starobní důchod nelze zvýšit za dobu výdělečné činnosti do 31. 12. 2009, protože právní úprava, která zavedla možnost zvýšení tohoto důchodu za dobu výdělečné činnosti při pobírání důchodu, je účinná až od 1. 1. 2010. Do 31. 12. 2013 bylo možné žádat o zvýšení důchodu za dobu výdělečné činnosti při souběžném pobírání starobního důchodu buď po 2 letech nepřetržité výdělečné činnosti, nebo po jejím skončení. Pokud nárok na toto zvýšení vznikne po 31. 12. 2013 podmínka nepřetržitého výkonu výdělečné činnosti po dobu 2 let ani jejího ukončení již není vyžadována.