Důchody mají růst stejně jako před škrty, opozice drze kritizuje

Novela vrací od příštího roku automatické zvyšování penzí vždy od ledna o třetinu růstu reálných mezd a celou inflaci. Nyní jde o třetinu růstu spotřebitelských cen. "Situace seniorů je nelehká, v posledních letech se zhoršila," řekla před poslanci ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová (ČSSD).

Další projednávání normy ve výborech označila za "naprostou obstrukci opozice". "Když si vzpomenu, co se dělo za Nečasovy vlády, kdy se neustále projednávaly novely zákonů v naprosto nepřehledném, netransparentním zrychleném režimu, tak nechápu, kde bere opozice tu drzost nás kritizovat," řekla ČTK ministryně.

Protože letos budou podle ní ukazatele pro zvyšování penze příliš nízké, pro příští rok by měly důchody bez ohledu na ně růst mimořádně o 1,8 procenta. V průměru by to bylo podle ministryně o 207 korun. Penzistům by toto přidávání mělo kompenzovat nižší valorizace v uplynulých letech. "V současné době, jak jednáme o státním rozpočtu, průměrné zvýšení o zhruba 200 korun je maximum, kterého letos dosáhneme," řekla Marksová.

František Laudát (TOP 09 a Starostové) žádal, aby byl u projednávání normy ministr financí Andrej Babiš (ANO) a řekl, z jakých zdrojů bude vyšší valorizace hrazena. Šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura mluvil o deficitu důchodového účtu, který tvoří každoročně asi polovinu schodku státního rozpočtu. Uvedl taky, že nynější systém důchodů je nespravedlivý pro střední třídu. 

Podle poznatků České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) se především dvě kategorie lidí podivují, že je jejich důchod neúměrně nízký v porovnání s jejich minulými příjmy. Nad výší důchodu se pozastavují hlavně lidé, kterým byla vyplácena mzda tzv. na ruku, a potom osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), jež si platily pojistné na důchodové pojištění v minimální výši, informuje mpsv.cz.

„V případě prvním se celý problém odvíjí od praxe využívané některými zaměstnavateli, kteří zaměstnancům vyplácejí pouze minimální mzdu a zbytek dorovnávají tzv. na ruku. Tímto svým jednáním se vyhýbají reálnému odvodu pojistného. ČSSZ ovšem u jejich zaměstnanců eviduje pro důchodové nároky nižší příjmy a z nich pak zákonitě vypočítá i nižší důchod," upřesňuje ústřední ředitel ČSSZ Vilém Kahoun.

A pokračuje: „Odlišná situace je u OSVČ. V jejich případě se pro výpočet důchodu používají vyměřovací základy pro pojistné na důchodové pojištění, ze kterých zaplatily příslušné pojistné." Vyměřovacím základem pro odvod pojistného na důchodové pojištění je částka, kterou si OSVČ sama určí. U OSVČ vykonávající tzv. hlavní výdělečnou činnost to musí být částka rovnající se nejméně 50 procentům daňového základu, eventuálně minimálnímu vyměřovacímu základu, je-li vyšší než polovina daňového základu. Minimální vyměřovací základ činí součin počtu měsíců výkonu samostatné výdělečné činnosti a částky odpovídající 25 procentům průměrné mzdy. OSVČ si však může, jak bylo uvedeno výše, určit vyšší roční vyměřovací základ, a to dle vlastního uvážení až do výše maximálního vyměřovacího základu stanoveného pro daný kalendářní rok. V praxi však tuto možnost OSVČ příliš nevyužívají.