Čeští důchodci se mají skoro nejlépe na světě. Po pandemii to může být úplně jinak

Žebříček vznikl na základě nového ukazatele, který začala Allianz od letoška sledovat. Tzv. API (Allianz penzijní indikátor) se skládá ze tří složek. Za prvé bere v potaz demografické a rozpočtové předpoklady, za druhé udržitelnost systému a za třetí jeho přiměřenost. Jeho vznik je reakcí na velké světové demografické změny.

Momentálně se odhaduje, že do roku 2050 vzroste podíl starší populace závislé na výdělcích mladší generace o 77 procent. Celosvětově se tak důchodci početně vyrovnají zhruba čtvrtině osob v produktivním věku. V západní Evropě může jít až o 51 procent.

První pilíř nového ukazatele odráží výchozí stav konkrétních zemí z hlediska demografické situace a veřejných financí. Na stupnici od 1 do 7, kde 1 je nejlepší výsledek, hodnotí Allianz v této kategorii Česko celkovou známkou 4.2. Co ČR v rámci zohlednění demografických faktorů chybí, jsou mj. pracovní příležitosti pro starší zaměstnance.

"Jedním z dědictví současné krize bude určitě skutečnost, že budeme muset zdvojnásobit snahu o reformu penzijních systémů. Kdo ještě měl manévrovací prostor, právě o něj přišel," varovala jedna z autorek studie Michaela Grimmová.

Druhou složkou penzijního ukazatele je udržitelnost systému. V tomto kontextu je důležité, zda se bude zvyšovat věk odchodu do důchodu. ČR ho zvyšovat plánuje, a získala tak známku 2.9, znatelně lepší, než je celosvětový průměr.

Třetí složkou je přiměřenost systému, neboli je poměr počtu pracujících vůči počtu penzistů, udržení životního standardu penzistů, a existence penzijních fondů a jiných zdrojů příjmu starší populace. Zde zpráva Česku vytýká mj. absenci výsluhových důchodů u jednotlivých profesí. ČR hodnotí známkou 3,2.