Herci se rozloučili s legendární kolegyní Janou Hlaváčovou. Mluvili Trojan či Vašáryová

Historická budova Národního divadla se otevřela v 10:15, poslední rozloučení totiž proběhlo za účasti veřejnosti. Lidé dostali možnost s předstihem položit květiny a poklonit se. Na pořádání smutečního obřadu, který v přímém přenosu vysílá Česká televize, se podílelo také Divadlo na Vinohradech.

Jménem bývalých studentů DAMU promluvil Ivan Trojan, který ocenil, že Hlaváčová měla jako vyučující opravdový zájem o ostatní. Označil ji za člověka s velkým srdcem a otevřenou náručí. Pro kolegyni Taťjanu Medveckou byla krásnou ženou a úžasnou, svědomitou, pracovitou a energickou herečkou. "Opravdová hvězda bez hvězdných manýrů," doplnila ji Emília Vašáryová. 

Podle ředitele Národního divadla Jana Buriana šlo o mimořádnou herečku i výbornou a empatickou kantorku. "Všechno, co mohla rozdat, nám dala. Nikdy nechtěla být vzorem, ale přesto se jím stala," řekl. Ke slovu se dostal i herec Petr Kostka, který zarecitoval z díla Jaroslava Seiferta. Na závěr obřadu zazněla státní hymna. 

Hlaváčová zemřela v sobotu 13. ledna, bylo jí 85 let. Kromě Národního divadla působila také v plzeňském Divadle J. K. Tyla a pražském Divadle na Vinohradech. Z filmových rolí se do paměti diváků zapsala zejména rolí Toničky v sérii o Básnících. 

"Jana Hlaváčová byla v Národním divadle první herečkou a rozhodující osobností inscenací několika generací vynikajících tvůrců. Je nezapomenutelnou součástí dějin českého divadla i statečným člověkem naší společnosti," uvedl ředitel Burian po její smrti. 

Pražská rodačka Hlaváčová absolvovala DAMU v roce 1960. Do Národního divadla se přesunula z Plzně v roce 1965. V činoherním souboru vydržela do roku 1990. V roce 2012 obdržela Thálii za celoživotní mistrovství. Provdána byla nejprve za herce Jiřího Michného, po jeho smrti za jiného kolegu Luďka Munzara.