Na silnicích letos zemřelo 467 lidí, méně než v jiných letech

V Česku letos proti loňsku ubylo obětí dopravních nehod. Podle dosavadních předběžných údajů policie na silnicích zemřelo 467 lidí, číslo se ale může snížit kvůli výsledkům pitev usmrcených při listopadových nehodách. Loni si dopravní nehody v Česku vyžádaly 470 lidských životů. ČTK to dnes řekl ředitel dopravní policie Jiří Zlý. Letošek by tak mohl být dosud druhým nejméně tragickým rokem na českých silnicích za víc než 60 let policejních statistik.

Za prosinec při dopravních nehodách v Česku zemřelo 32 lidí, což je o 18 méně než před rokem. K pátku bylo podle ředitele dopravní policie 31 obětí, dnes po poledni zahynul v obci Zlonice na Kladensku motocyklista po střetu s osobním autem, řekla ČTK středočeská policejní mluvčí Michaela Richterová. Bilanci mohou ještě zhoršit případné další dnešní tragické nehody. Upřesněná čísla policie obvykle zveřejňuje v první polovině ledna.

Pokud se celoroční údaje potvrdí, šlo by za letošek o druhý nejnižší počet mrtvých od roku 1961, odkdy policie ucelené statistiky nehod sestavuje. Méně obětí dopravních nehod policie eviduje jen za rok 2020, kdy jich bylo 460. Dosud nejtragičtější byl rok 1969 se 1758 usmrcenými, od vzniku České republiky nejvíce lidí při dopravních nehodách zemřelo v roce 1994, kdy bylo obětí 1473. Pod tisícovkou se jejich počet drží od roku 2008.

"Číslo je orientační, protože víme, že v listopadu se budou některé smrtelné dopravní nehody odepisovat z důvodu, protože nám došly výsledky pitev. Číslo teoreticky může být nižší," řekl ředitel dopravní policie k celoročnímu počtu obětí. Mezi usmrcené při nehodách se nezapočítávají například lidé, jejichž smrt způsobil zdravotní problém, který nehodě předcházel nebo ji třeba i zavinil.

Výrazně podle Zlého letos přibylo proti loňsku nehod způsobených pod vlivem alkoholu. K pátku jich bylo 4658, tedy o 567 víc než o rok dřív. O víc než 1100 nižší než loni je naopak dosavadní počet nehod, který přesahuje 98.000. Těžce i lehce zraněných je ale víc než před rokem.

Z hlediska měsíců byly v letošním roce na silnicích nejtragičtější červen se 49 a říjen se 48 usmrcenými. Nejméně obětí si vyžádaly nehody v únoru, kdy zemřelo 25 lidí.

Z obětí prosincových nehod bylo podle šéfa dopravní policie 17 řidičů v osobních autech, sedm chodců, tři řidiči nákladních vozů, dva spolujezdci v osobních automobilech a jeden cyklista. Motocyklista zahynul vedle dneška také na Štědrý den. "Hlavní příčiny: nepřiměřená rychlost, přejetí do protisměru nebo vyjetí mimo vozovku," uvedl Zlý ke smrtelným nehodám. Za prosinec podle dosavadních čísel ubylo nehod, těžkých i lehkých zranění a také kolizí pod vlivem alkoholu.

Související

Autonehoda

V únoru zemřelo při dopravních nehodách na českých silnicích 27 lidí

V únoru zemřelo při dopravních nehodách na českých silnicích 27 lidí, o dva více než loni. Od začátku roku je zemřelých dosud 65, což je o deset více než v prvních dvou měsících loňského roku. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes ČTK sdělila Jana Pelešková z dopravní policie. Zatím poslední smrtelná nehoda se stala v pondělí v podvečer v Poniklé na Semilsku.
Ilustrační foto

Policie letos eviduje už 73.471 dopravních nehod

Nehodovost na tuzemských silnicích v letošním roce stoupla. Do konce září zatím policie eviduje 73.471 dopravních nehod, což je meziročně o 1,4 procenta více. Přibylo také úmrtí o deset na dosavadních 347. Novinářům to dnes sdělil ředitel dopravní policie Jiří Zlý. Podle něj tak letošní skokové zdražení paliv provoz na českých silnicích neuklidnilo.

Více souvisejících

Nehodovost (statistiky) Dopravní nehody

Aktuálně se děje

před 6 minutami

Účtenka s EET.

Návrat EET dostal zelenou od poslanců. Spustit se má v lednu

Poslanci ve třetím čtení schválili vládní návrh zákona o evidenci tržeb a dalších souvisejících zákonů, takzvanou EET 2.0. Nová právní úprava představuje modernizovanou podobu elektronické evidence tržeb, jejímž cílem je podle ministerstva financí narovnat podnikatelské prostředí, omezit šedou ekonomiku, zajistit spravedlivější výběr daní a současně významně snížit administrativní zátěž podnikatelů. Vládní návrh nyní míří k projednání do Senátu.

před 52 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

Édouard Philippe

Ve Francii se rozjel souboj titánů. Philippe už hází špínu na Le Penovou

Překvapivý návrat krajně pravicové lídryně Marine Le Penové do klání o úřad francouzského prezidenta pro rok 2027 nutí jednoho z jejích hlavních rivalů, Edouarda Philippa, ke změně útočné strategie. Bývalý premiér a jeho stoupenci, kteří v květnu zahájili kampaň s příslibem konzervativního programu plného optimismu, nyní na Le Penovou útočí jako na rozpočtově nezodpovědnou levičačku. Podle europoslankyně Nathalie Loiseauové, jež Philippa podporuje, má totiž politička do značné míry levicový program.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Donald Trump

Zničíme íránské elektrárny a mosty, vyhrožuje Trump

Americký prezident Donald Trump znovu pohrozil Íránu zničením jeho elektráren a mostů. Teherán vyzval k návratu k jednacímu stolu, ačkoliv se sám v posledních dnech nechal slyšet, že se s Íránci nedá na ničem dohodnout. O nejnovějším vývoji informovala britská stanice BBC.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

Ilustrační foto

Extrémní počasí si vyžádalo 14 tisíc mrtvých. Červnová vlna veder patří mezi nejhorší klimatické katastrofy v Evropě

Vlna extrémních veder, která v uplynulých týdnech zasáhla západní Evropu, se zařadila mezi nejhorší klimatické katastrofy na kontinentu. Analýza předběžných oficiálních údajů o úmrtnosti a odhadů vědeckých pracovišť ze šesti nejhůře zasažených států podle webu Politico ukazuje, že si období mimořádně vysokých teplot vyžádalo nejméně 14 000 nadměrných úmrtí. Extrémní teploty sužovaly Evropu od 18. června do 1. července a na mnoha místech překonaly dosavadní historické rekordy.

včera

Filip Turek

Turek dočasně rezignoval na post vládního zmocněnce

Poslanec za Motoristy Filip Turek se rozhodl dočasně uvolnit post vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal. Tento krok oznámil prostřednictvím sociálních sítí Instagram a Facebook v reakci na svou nedávnou dopravní nehodu v centru Prahy. Funkci odmítá vykonávat do té doby, než policie oficiálně určí, kdo kolizi zavinil.

včera

Koalice ochotných

Bulharsko už nebude součástí Koalice ochotných, prohlásil proruský premiér

Bulharský premiér Rumen Radev v úterý v Paříži oznámil, že Bulharsko nepatří do Koalice ochotných, která podporuje Ukrajinu. Své vyjádření poskytl novinářům v době, kdy bulharská čestná stráž pochodovala po boku dalších evropských armád během oslav Dne pádu Bastily pořádaných francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Radev uvedl, že ho Macron osobně pozval k pokračování v účasti v této alianci, ale podle bulharského premiéra to není místo vhodné pro jeho zemi.

včera

Andrej Babiš

Bezohlednost, papalášství, hodnotí Turkovu jízdu poslanci ANO. Podle Babiše by měl rezignovat

Vážná nehoda poslance a vládního zmocněnce pro Green Deal Filipa Turka vyvolala ostrou kritiku na politické scéně. Nově zveřejněné videozáznamy totiž ukazují, že politikův terénní vůz značky Mercedes objížděl stojící kolonu odbočovacím pruhem a následně v křižovatce narazil do projíždějící sanitky se zapnutými majáky. Nemocniční auto se po střetu převrátilo na střechu. Kvůli tomuto incidentu nyní vládní i opoziční poslanci žádají, aby Turek okamžitě složil svůj mandát i funkci vládního zmocněnce.

včera

Luftwaffe, ilustrační fotografie

Evropa už nemá čas. Vlastními silami se na ruský útok připravit nestihne, varuje šéf německého letectva

Velitel německého letectva, generálporučík Holger Neumann, v rozhovoru pro portál Politico varoval, že Evropa nemá dostatek času na to, aby čelila hrozbě ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina pouze s využitím vlastních zbraní. Podle něj musí evropské státy, včetně Německa, nadále nakupovat již hotové a osvědčené zbraňové systémy ze Spojených států, jako jsou například stíhací letouny. Vybudování plně nezávislého a konkurenceschopného evropského obranného průmyslu je sice správným dlouhodobým cílem, armády však potřebují spolehlivou obranu okamžitě.

včera

Soud v USA, ilustrační foto

Americký soud zatrhnul Trumpovi dvoumiliardový antidiskriminační fond

Americká federální soudkyně Kathleen Williams v pondělí zneplatnila kontroverzní mimosoudní dohodu mezi prezidentem Donaldem Trumpem a vládními úřady. Tato dohoda Trumpovi původně zaručovala imunitu před daňovými audity a umožňovala vznik fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů na odškodnění lidí, kteří se cítili být vládou nespravedlivě pronásledováni. Soudkyně označila celý právní proces za účelový krok s cílem zneužít justici ve prospěch hlavy státu.

včera

včera

včera

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Íránské útoky odsoudil Blízký východ i Asie. Čína žádá okamžité otevření Hormuzského průlivu

Pakistánský premiér Šáhbáz Šaríf ostře odsoudil nedávné útoky proti Saúdské Arábii a označil je za zavrženíhodné činy, které narušují suverenitu království i stabilitu v celém regionu. Šaríf na sociální síti X vyjádřil zemi plnou solidaritu a potvrdil, že Pákistán bude nadále podporovat veškeré upřímné snahy o nastolení míru a vzájemného porozumění na Blízkém východě. Pákistán v tomto konfliktu sehrává zásadní roli hlavního prostředníka mezi USA a Íránem, přičemž hostí delegace a předává zprávy s cílem dosáhnout trvalé mírové dohody.

včera

Marco Rubio

Rubio zahájil kampaň s cílem rozložit Mezinárodní trestní soud

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí oznámil zahájení rozsáhlé vládní kampaně, jejímž cílem je diplomaticky izolovat a postupně paralyzovat Mezinárodní trestní soud (ICC). Rubio obvinil instituci sídlící v Haagu z vedení právní války proti Spojeným státům a prohlásil, že Washington ji v případě potřeby rozebere cihlu po cihle.

včera

Platba za proplutí Hormuzským průlivem? Trumpův poplatek budí vášně, nikdo netuší, jak a z čeho se má počítat

Od vypuknutí americko-izraelské války s Íránem požadují přepravní společnosti zvýšenou ochranu pro svá plavidla proplouvající Hormuzským průlivem. Tuto klíčovou obchodní trasu v současnosti kontroluje Írán. Americký prezident Donald Trump nyní prohlásil, že Spojené státy jsou schopny takovou bezpečnost zajistit. Jako protislužbu však požaduje poplatek ve výši dvaceti procent z nákladu přepravovaného touto vodní cestou.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy