Při demolici budov v Milovicích došlo ke kontaminaci, říká státní zástupce

Zasahovali kvůli tomu dnes na středočeském krajském úřadě v Praze a městském úřadě v Milovicích, řekl ČTK okresní státní zástupce v Nymburce Štěpán Brunclík. Podle serveru SeznamZprávy policisté zamířili i do pražského sídla společnosti Mladá RP, která objekty po sovětské armádě bourala.

Policisté zjišťují, kdo je za jednání zodpovědný, což se může týkat fyzických i právnických osob. "Řeší se z našeho pohledu důležitá otázka, kdo to měl v gesci a kdo to kontroloval, případně jestli tam nebylo nějaké úmyslné nebo nedbalostní jednání, které přispělo k tomu, že tenhle stav vůbec nastal. Z toho důvodu se provádějí úkony v sídle Středočeského kraje," řekl Brunclík. Na městském úřadě v Milovicích podle něj policisté zasahovali kvůli tomu, že je tam místně příslušný stavební úřad.

S policií na případu spolupracuje Česká inspekce životního prostředí. "Spolupracujeme v této věci s Policií ČR, ale byli jsme požádáni o mlčenlivost a rovněž i vzhledem k šetření orgánů činných v trestním řízení nemůžeme uzavírat žádná rozhodnutí a bližší info neposkytujeme," zprostředkovala ČTK vyjádření inspekce Dominika Pospíšilová z tiskového odboru ministerstva životního prostředí.

V bývalém vojenském prostoru byly zbourány budovy, které měly střešní krytinu a základy z eternitu, jenž obsahuje karcinogenní azbest. "Demolice byly provedeny tím způsobem, že nedošlo k separaci tohoto materiálu jako nebezpečného odpadu, ale byl různě rozbit a nadrcen a rozvezen po bývalém vojenském výcvikovém prostoru a došlo ke kontaminaci toho území azbestem," uvedl Brunclík. "Bylo to přitom v takovém rozsahu, že si toho bylo těžko možné nevšimnout, protože se tam jednalo o stovky tun materiálu," dodal.

Smlouvu o dlouhodobém pronájmu bývalého vojenského prostoru uzavřel kraj s firmou Mladá RP v prosinci 2010. Firma měla areál využívat 40 let, za což zaplatila dopředu 25 milionů Kč. Hejtmanství jí v roce 2016 vypovědělo smlouvu kvůli nedodržení termínů pro demolice. Společnost ale tvrdila, že podmínky neporušila. Že se prověřování týká Mladé RP, Brunclík nepotvrdil, ale ani nevyvrátil. "Samozřejmě logicky se to bude týkat subjektů, které tam činnosti vykonávaly nebo které měly ten prostor v nájmu," dodal. Zástupce firmy se ČTK dnes odpoledne nepodařilo kontaktovat.

Případným obviněným může hrozit za neoprávněné nakládání s odpady půl roku až tři roky vězení, respektive rok až pět let podle kvalifikace. U podvodu, při němž měla být vyplacena částka v milionech korun, je sazba dva až osm let. Kvalifikace se ale může měnit. Prověřování bude podle Brunclíka náročné a potrvá delší dobu, protože se týká mnoha lidí a rozsáhlá je i dokumentace. Co dál s kontaminovaným územím, by měli zodpovědět odborníci. Brunclík poukázal na to, že nebezpečí vzniká hlavně, když se s eternitem manipuluje. Pokud je v zemi, je riziko nižší.

Mluvčí středočeských hygieniků Dana Šalamunová ČTK řekla, že práci s azbestem je potřeba hlásit na krajskou hygienickou stanici. V případě Milovic hygienici dostali takové oznámení v roce 2013, týkalo se demolice 25 objektů. "Z legislativního hlediska to bylo v pořádku, mělo to veškeré náležitosti, takže jsme k tomu neměli připomínky," uvedla mluvčí. Od té doby podle ní hygienici v souvislosti s Milovicemi nic neřešili. Pouze v roce 2016 odpovídali městskému úřadu v Lysé nad Labem na dotaz, kdy byly tyto práce ohlášené. Podle Šalamunové mají hygienici malou šanci nebezpečné nakládání s odpady zjistit, pokud nedostanou žádný podnět. "Což jsme v tomhle případě nedostali," dodala mluvčí.

Vlákna azbestu mohou podle informací na webu Státního zdravotního ústavu způsobovat zdravotní komplikace, zejména při jejich vdechování. Hrozí poškození plic, takzvaná azbestóza, při níž se plicní tkáň zjizví, dýchání je ztížené a plicím se nedaří dostatečně okysličovat krev. Vyjádření ministerstva zdravotnictví o tom, jaká rizika hrozí v případě kontaminace půdy azbestem, ČTK zjišťuje.

Podobný odpad se může skladovat i na běžných skládkách za dodržení stanovených pravidel. Prostor musí být oddělený a uzavřený, aby se zabránilo rozptýlení vláken. "Úložná zóna musí být denně a před každým stlačením překryta vhodným materiálem, a pokud odpad není zabalený, musí se pravidelně kropit," uvedl SZÚ. Po uložení musí být na skládku navezená krycí vrstva zeminy. "Musí být přijata vhodná opatření, aby se zabránilo případnému použití půdy po uzavření skládky kvůli zabránění kontaktu lidí s odpadem," uvádí dále dokument SZÚ.