Případ Promopro: Žalobce měl ostrou závěrečnou řeč a navrhl tresty

Přísnější tresty požaduje pro bývalého jednatele Promopra Jaroslava Veselého a Vlastimila Maxu z hlavní subdodavatelské firmy. Za to, že údajně vystavovali úřadu vlády podvržené faktury a prali špinavé peníze, je chce poslat za mříže na osm až devět let. Na dotaz ČTK to dnes uvedla mluvčí pražského městského soudu Markéta Puci.

Promopro získalo v roce 2008 od úřadu vlády bez výběrového řízení zakázku na zajištění audiovizuální techniky na konferencích v době českého předsednictví EU. Obžaloba tvrdí, že někdejší šéfka sekce pro předsednictví Jana Hendrichová společně s tehdejším ředitelem odboru logistiky Radomírem Karlíkem a bývalým ředitelem odboru rozpočtu a veřejných zakázek Davidem Mlíčkem tuto firmu účelově a nedůvodně upřednostnili na úkor jiných potencionálních zájemců o veřejnou zakázku. Trojice navíc údajně nezajistila dostatečné kontrolní mechanismy k odhalení podvržených faktur. Stát, jako poškozený, vyčíslil škodu na 938 milionů korun.

Státní zástupce Tomáš Černý v závěrečné řeči připustil, že Hendrichová, Karlík i Mlíčko vždy vedli řádný život. "Podle mě je třeba zohlednit skutečnost, že nebylo zjištěno, že by se předmětnou trestnou činností nějak obohatili," uvedl. Uznal také, že zajištění českého předsednictví bylo velmi hektické. Na druhou stranu je prý přitěžující okolností výše způsobené škody a také to, že trestná činnost měla pokračující charakter.

Tresty pro bývalé vysoce postavené úředníky navrhl Černý u spodní hranice zákonné sazby, která činí tři až deset let odnětí svobody. Účast na trestné činnosti zhodnotil jako vyšší u Karlíka, pro kterého chce 4,5 roku vězení. Hendrichovou a Mlíčka by poslal za mříže na čtyři roky.

Jednatelům Veselému a Maxovi přitěžuje podle žalobce to, že se dopustili jednak podvodu, jednak legalizace výnosů z trestné činnosti. Stěžejní je prý vysoká výše škody a také to, že jejich společnosti na trestné činnosti přímo profitovaly. Vedle odnětí svobody požaduje pro oba muže zákaz činnosti ve statutárních orgánech společností a také zákaz podnikání v oblasti poskytování služeb audiovizuální techniky. Zvažoval u nich prý i trest propadnutí majetku, od něj ale ustoupil s tím, že přednost má náhrada škody a propadnutí majetku by už nemělo žádný efekt.