Vláda chce částečně privatizovat ČEZ

Vyrovnaných veřejných financí hodlá kabinet dosáhnout v roce 2016 a do roku 2013 chce dostat schodek rozpočtu pod tři procenta hrubého domácího produktu (HDP), jak požadují tzv. maastrichtská kritéria.

Dosažení ambiciózních cílů by se mělo dosáhnout vytvořením ústavního zákona o rozpočtové kázni a odpovědnosti. Dokument počítá se vznikem Národní rozpočtové rady, která bude ověřovat výdajové rámce a návrhy ovlivňující rozpočet.

Dalším převratným opatřením bude změna legislativního procesu, která v rámci druhého čtení znemožní předkládat návrhy, které povedou k vyšším výdajům, než předpokládala předloha v prvním čtení. Toto opatření by mohlo značně omezit současnou nechvalně proslulou praxi "poslaneckých přílepků".

Mzdové prostředky státní správy se podle předpokladů plošně sníží o 10 procent s výjimkou prostředků na platy učitelů. Neznamená to však snížení mezd o 10 procent, protože správci jednotlivých resortů si budou moci svobodně zvolit, zda plošně sníží mzdy, nebo sníží počet pracovníků. To by mělo vést k nárůstu efektivity státní správy, která je často viněna z přezaměstnanosti. Po další tři roky se objem mzdových prostředků nezvýší.

Ani ústavní činitelé nebudou ušetřeni škrtů a jejich platy by se měly snížit o pět procent. O část prostředků přijdou i politické strany, jejichž příspěvek za mandát klesne o 10 procent, a od roku 2014 se o stejný podíl sníží příspěvek za hlas. Příspěvek na činnost politických stran klesne o pětinu. Náhrady poslanců, senátorů a prezidenta se paušálně zdaní

Již dříve diskutovaným faktem bude snížení státní podpory u stavebního spoření, které poklesne na polovinu. Aby se vláda nedostala do konfliktu s právní retroaktivitou, podpora se nesníží, ale zdaní sazbou ve výši 50 procent.

Na změny se musí připravit i provozovatelé loterií a hazardních her. "Příjmy firem podnikajících v této oblasti budou zdaňovány jednotnou sazbou 20 procent. Tato daň bude příjmem státního rozpočtu," stojí v prohlášení. V současnosti jsou příjmy z hazardu osvobozeny od daně z příjmu právnických osob a místo toho musí ze svých výnosů část odvádět na veřejně prospěšné účely. Tato sazba se pohybuje od šesti do 20 procent podle výše výnosu.

Vyšší zdanění se dotkne i důchodců, kteří si zároveň vydělávají. Pokud jejich příjem přesáhne trojnásobek průměrné mzdy, budou tento příjem muset danit.

Radovat se mohou podnikatelé, protože v prohlášení se klade velký důraz na zavedení Jednotného inkasního místa (JIM). Vláda si od tohoto kroku slibuje snížení administrativní náročnosti a vyšší transparentnost. Zjednodušit by se měl i daňový systém.

Zrušit by se měla většina daňových výjimek. V rámci těchto změn kabinet počítá se sjednocením základů jednotlivých veřejných odvodů.

Z programového prohlášení plyne, že vláda si zřejmě chce ponechat možnost částečně privatizovat energetický gigant ČEZ. Mezi podniky strategického významu, které stát privatizovat nechce, se totiž firma nedostala. Mezi ně patří jen ČEPS a Řízení letového provozu. V ČEZ si stát chce ponechat dostatečný podíl, aby mohl mít kvalifikovanou většinu na valné hromadě, tedy minimálně 60 procent akcií. V současnosti má ČR necelých 70 procent akcií společnosti.