Vláda odložila zákon o penězích pro poškozené trestnou činností

Návrh, který by měl pomoci obětem trestných činů, připravil rezort spravedlnosti, ministerstvo financí je ale proti, protože by státní kasa mohla přijít o desítky milionů.

Úřad Roberta Pelikána si od změny slibuje odstranění situace, kdy je oběti trestného činu přiznána náhrada škody nebo nemajetkové újmy, ale kvůli tomu, že pachatel nemůže tento nárok uspokojit, poškozený peníze nedostane.

Teď musí v takovém případě poškozený vymáhat peníze za odškodné exekučně. „Vymahatelnost těchto nároků je poměrně nízká, neboť pachatel má málokdy majetek, ze kterého by se poškození mohli hojit," říká ministerstvo spravedlnosti. A pokud pachatel majetek má, často nemá takovou hodnotu, jako přiznaná kompenzace.

Proto rezort navrhuje, aby majetek získaný na základě trestů uložených soudem nebyl příjmem do státního rozpočtu, ale aby putoval na zvláštní účet zřízený na ministerstvu spravedlnosti. Oběť trestného činu by se pak mohl o odškodnění přihlásit právě na ministerstvo. Podmínkou by bylo to, že soud v trestním řízení skutečně uložil některý z majetkových trestů. Právě z těchto konkrétních peněz by mohl konkrétní poškozený či poškození čerpat.

Určitou část peněz by z tohoto účtu by dostalo také policie a státní zastupitelství, které se o vyhledání a zajištění majetku zasloužily. Orgány činné v trestním řízení by tyto peníze mohly využít pouze k prohlubování odborných znalostí či na specializovaný software a další techniku pro vyhledávání majetku. Případné zbylé peníze by ministerstvo odvádělo do státního rozpočtu.

Pokud by návrh prošel, stát by ročně přišel asi do 81 milionů korun. Dalších 5,8 milionu by bylo potřeba na počáteční jednorázové náklady. V dalších letech by si agenda každoročně vyžádala 2,4 milionu.