Kalousek: Politici špatně interpretují maastrichtská kritéria

Podle Kalouska je cílem maastrichtských kritérií dlouhodobě udržitelný deficit veřejných financí pod úrovní tří procent hrubého domácího produktu. Tím, že Česká republika v době mimořádného hospodářského růstu hospodařila s deficitem do tří procent HDP, podle Kalouska vlastně maastrichtská kritéria porušovala.

„Pokud za šestiprocentního růstu máme deficit dvě procenta, a tvrdíme, že je to v pořádku, tak lžeme sami sobě do kapsy. Protože když potom hospodářský najednou zpomalí, máme deficit šest procent,“ řekl Kalousek.

Podle Kalouska krize české ekonomice prospěla právě tím, že odhalila strukturální deficit české ekonomiky, který v předcházejících letech zakrývala mimořádná hospodářská konjunktura.

„Krize nás může posílit v tom, že si vezmeme jasné poučení ve fenoménu, který odkryla. Stát není schopen hospodařit se svými pravidelnými příjmy tak, aby si nemusel půjčovat na pravidelné výdaje,“ uvedl Kalousek s tím, že růst mandatorních výdajů byl v minulých daleko rychlejší, než rychlost, jakou rostly příjmy státního rozpočtu. Česká republika je podle Kalouska ve velmi dobré kondici a má proto na provedení nezbytných systémových reforem dost času, je však třeba je provést. Poměrně silná kondice české ekonomiky je podle ministra dána mimo jiné také tím, že Česká republika nepřijala euro.

„Otázka je, co dál s eurozónou. Euro se stalo stabilní měnou, ovšem to bylo v dobách mimořádné konjunktury. Eurozóna prožívá první velikou krizi,“ řekl Kalousek. V otázce budoucího vývoje Eurozóny jsou podle Kalouska dvě možnosti: Buď budou nastavena přísnější kritéria, nebo některé státy eurozónu opustí.

„Každý prostor, který má mít jednotnou měnu, musí mít regulátora soukromých peněz – tím je centrální banka. A musí také mít regulátora veřejných peněz – ministerstvo financí,“ řekl Kalousek s tím, že v eurozóně úlohu regulátora veřejných financí částečně suplují právě maastrichtská kritéria. Problém ovšem vidí v jejich dodržování a nesprávné interpretaci v některých státech. Dokud se budoucnost jednotné evropské měny nevyjasní, nemá podle ministra financí smysl, aby Česká republika uvažovala nad zavedením eura.