Vláda rozhodla: Když si státy EU nebudou přebírat zadržené migranty, ČR je pustí

K nedělní půlnoci bylo ve třech centrech s celkem 1030 místy 88 migrantů. Běženci mají žádat o ochranu v první zemi EU, do níž vstoupili. ČR zadržené vrací do členského státu, z něhož přišli.

Rada žádala propuštění zadržených, pokud se je nedaří vrátit do jiných států. Do Maďarska se podařilo loni od července do října z 1004 lidí předat 19. Zadržené ČR po vypršení lhůty pak stejně propouštěla s příkazem k vycestování. "Cizinec se tedy po propuštění ocitá ve zcela stejné situaci jako před zajištěním - s tím rozdílem, že musel uhradit částku za pobyt," argumentovala rada.

Odvolala se na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva. Podle něj státy musejí i v době migrační krize zajistit důstojné podmínky. Omezování svobody bez předpokladu, že by jiné země cizince převzaly zpět, je zase v rozporu s evropskou úmluvou o ochraně lidských práv, uvádí rada. Navrhovala, aby vnitro zadržené propustilo i tehdy, pokud nebude možné zajistit v detenčních zařízeních důstojné podmínky. Vláda to neschválila. Souhlasila ale s tím, že v centrech musí být takové podmínky, které lidské důstojnosti neodporují.

Rada také žádala, aby vznikl návod pro zacházení s dětskými uprchlíky a jejich rodinami. Shrnula deset bodů. V detencích, kde nejsou zvláštní upravené podmínky, by děti podle rady vůbec neměly být. O své situaci by měly dostávat srozumitelné informace. Měly by mít právo chodit do školy i hrát si. Okamžitě by se jim měli věnovat psychoterapeuti a sociální pracovníci. Nezletilí, kteří dorazí do ČR sami, by se museli v co nejkratší době dostat za příbuznými v EU. Nutný je lidský, ne represivní přístup personálu, uvedla rada. Vláda toto desatero dnes neschválila.

Vnitro se ohrazovalo proti tomu, že by v detenci byly děti zadržené. Pobývaly tam prý jen se zajištěnými dospělými.