Praha - Stát loni vyplatil politickým stranám a hnutím 483,2 milionu korun, což bylo méně než v roce 2014. Celkové výdaje na volby loni představovaly 49,5 milionu korun.
Příspěvek na činnost se vyplácí podle zákona jako stálý příspěvek a také jako příspěvek na mandát. Stranám a hnutím, které dostaly v posledních volbách do Sněmovny tři procenta hlasů, vyplatí stát ročně šest milionů. Za každých i započatých 0,1 procenta dostanou subjekty 200.000 korun, od hranice pěti procent se už tento příspěvek nezvyšuje. Příspěvek na mandát poslance a senátora činí ročně 855.000 korun a na mandát člena zastupitelstva kraje a člena zastupitelstva hlavního města Prahy ročně 237.500 korun.
Ve formě příspěvku na činnost dostaly strany a hnutí za rok 2015 478,7 milionu korun a k tomu stát doplatil některým z nich ještě 4,5 milionu korun za rok 2014, celkem šlo o uvedených 483,2 milionu. V roce 2014 činil příspěvek na činnost 488,1 milionu.
Sociální demokraté v roce 2015 dostali 133,3 milionu, druzí byli komunisté s příspěvkem 83,2 milionu korun. Občanští demokraté obdrželi 61,8 milionu a hnutí ANO 57,6 milionu. TOP 09 obdržela 40,068 milionu, lidovci 45,304. Úsvit získal 21,97 milionu a například Piráti 1,805 milionu.
Související
Stát loni vyplatil stranám přes půl miliardy, nejvíc získaly ANO a ČSSD
Přes půl miliardy korun vyplatil loni stát na příspěvcích politickým stranám a hnutím. Je to asi polovina proti roku 2017, kdy stát navíc platil úspěšným stranám příspěvek na úhradu nákladů za volby do Sněmovny. Zhruba čtvrtinu z celkem 560 milionů vyplacených korun získalo vládní hnutí ANO, a to zejména díky vysokému počtu poslanců. Stát vyplatil příspěvek 34 subjektům. Vyplývá to z informací, které dnes zveřejnilo ministerstvo financí.
Německo odstřihne protiústavní strany od státních financí
Berlín - Spolkový sněm dnes v reakci na nedávný verdikt ústavního soudu schválil změnu ústavy, podle níž německé politické strany, jejichž cíle jsou v rozporu s ústavou, nebudou mít nárok na státní finance.
příspěvky politickým stranám , volby
Aktuálně se děje
před 58 minutami
Jak funguje volební systém v Maďarsku? Patří k nejsložitějším na světě
Maďarský volební systém patří k těm nejsložitějším v Evropě i na celém světě. Pokud se chcete zorientovat v tom, jak se dnes rozhoduje o složení tamního jednokomorového parlamentu, přinášíme vám stručný přehled jeho fungování.
před 2 hodinami
Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní
Maďarsko zažívá mimořádný volební den, který podle dosavadních čísel směřuje k historicky rekordní účasti. Podle údajů Národního volebního úřadu (NVI) odevzdalo do 15. hodiny svůj hlas již 66,01 % registrovaných voličů, což představuje téměř pět milionů lidí. Přestože dynamika růstu v odpoledních hodinách mírně zpomalila, zájem o volby zůstává nebývale vysoký a výrazně překonává i dosud rekordní rok 2018.
před 3 hodinami
Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu
Americký prezident Donald Trump oznámil radikální změnu vojenské strategie v oblasti Blízkého východu. Ve svém prohlášení uvedl, že nařídil námořnictvu Spojených států zahájit blokádu všech lodí, které se pokoušejí vplout do Hormuzského průlivu nebo jej opustit. Tento krok přichází v době extrémního napětí, kdy se tato klíčová námořní cesta stala středobodem globálního konfliktu.
před 4 hodinami
Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky
Česká politická scéna zažívá další vlnu napětí mezi Pražským hradem a vládní koalicí. Hlavním tématem nedělní diskuse v pořadu Partie Terezie Tománkové se stal otevřený konflikt ohledně zahraniční politiky a role prezidenta Petra Pavla. Vládní zmocněnec pro klimatickou krizi Filip Turek v debatě ostře kritizoval hlavu státu a prohlásil, že jelikož prezident s vládou nespolupracuje, kabinet mu hodlá tento přístup oplácet stejnou mincí.
před 5 hodinami
Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi
Maďarské parlamentní volby provází mimořádný zájem voličů. Podle aktuálních dat dosahuje účast rekordních hodnot, které výrazně překonávají čísla z předchozích let. Už dopolední údaje naznačily, že půjde o historický moment, neboť v 9 hodin ráno odvolilo 16,89 procenta voličů. To je o více než šest procentních bodů více než v roce 2022 a o tři procentní body více než v roce 2018.
před 7 hodinami
Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů
Nedělní parlamentní volby v Maďarsku provázejí od časných ranních hodin četná obvinění z porušování volebního zákona a pokusů o ovlivňování voličů. Jedním z nejvýraznějších incidentů je oznámení hnutí Naše vlast (Mi Hazánk), které podává stížnost pro podezření z trestného činu proti volebnímu systému. Strana tvrdí, že disponuje informacemi o organizovaném svážení voličů k urnám.
před 8 hodinami
Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla
Zajištění transparentnosti a bezpečnosti parlamentních voleb v Maďarsku doprovází řada přísných pravidel, která se týkají jak technického vybavení volebních komisařů, tak součinnosti s bezpečnostními složkami. Členové komisí pro sčítání hlasů čelí zásadnímu omezení: od 6. hodiny ranní až do oficiálního ukončení hlasování nesmí ve volební místnosti používat žádná zařízení schopná zaznamenávat nebo přenášet data.
před 9 hodinami
Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar
V Maďarsku právě probíhají klíčové parlamentní volby, na které upírá zrak celá Evropa. Důležitost tohoto hlasování podtrhuje i fakt, že na regulérnost a transparentnost celého procesu dohlíží rekordní počet mezinárodních pozorovatelů. Podle údajů Národní volební kanceláře (NVI) bylo registrováno zhruba devět set zahraničních expertů, což je srovnatelné s počtem z minulé volby před čtyřmi lety.
před 10 hodinami
Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev
Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.
před 12 hodinami
Počasí: Příští týden se citelně oteplí
Nadcházející týden přinese do Česka proměnlivé jarní počasí, které doprovodí citelné teplotní rozdíly i silnější vítr. Zatímco pondělí odstartuje s příjemnými teplotami až 19 °C a varováním před nárazy větru na Českomoravské vrchovině, polovina týdne se ponese ve znamení přibývající oblačnosti a občasných srážek. Výhled na závěr období však slibuje postupné vyjasňování a návrat jarního tepla s maximy dosahujícími hranice 20 °C.
včera
Ceny Anděl 2025 předány. Uspěli Michal Prokop, James Cole i Gufrau a Victor Kal
Na pražském Výstavišti se dnes odehrál slavnostní večer, během kterého byly předány prestižní hudební ceny Anděl. Celý ceremoniál mohli diváci sledovat v přímém přenosu České televize. O vítězích v celkem patnácti kategoriích rozhodovali svými hlasy odborníci sdružení v České hudební akademii.
včera
Bílý dům oficiálně odhalil plány Trumpova největšího oblouku na světě
Bílý dům oficiálně odhalil ambiciózní plány na výstavbu monumentálního vítězného oblouku, který má vyrůst přímo v hlavním městě Spojených států. Projekt, pro nějž se vžil název „Arc de Trump“, představil sám prezident Donald Trump. Ten neskrývá nadšení a na sociálních sítích uvedl, že půjde o největší a nejkrásnější triumfální oblouk na celém světě, který bude sloužit Američanům po mnoho nadcházejících desetiletí.
včera
Trump plánuje udělit milost každému, kdo se přiblížil k Oválné pracovně na 200 stop
Americký prezident Donald Trump údajně plánuje na konci svého druhého funkčního období rozsáhlou vlnu milostí pro své nejbližší spolupracovníky a poradce. Podle informací deníku Wall Street Journal, který se odvolává na anonymní zdroje, se Trump v neformálních rozhovorech nechal slyšet, že udělí milost každému, kdo se během jeho působení v úřadu „přiblížil k Oválné pracovně na 200 stop“ (zhruba 60 metrů).
včera
CNN: Američané odcházejí z USA do zemí jako je Česko. Hledají bezpečí, nižší náklady a pomalejší tempo
Zatímco tradiční destinace jako Francie, Itálie nebo Španělsko stále lákají tisíce emigrantů, v posledních letech se objevuje nový trend: Američané stále častěji obracejí svou pozornost k zemím střední a východní Evropy. Podle aktuálních dat a průzkumů veřejného mínění webu CNN touží po odchodu z USA rekordní množství lidí, přičemž země jako Polsko, Rumunsko, Albánie nebo Česká republika nabízejí to, co ve své domovině postrádají – bezpečí, nižší náklady na život a výrazně pomalejší životní tempo.
včera
Tesla slaví. První evropská země schválila autonomní řízení FSD
Automobilka Tesla dosáhla významného milníku na evropském trhu. Nizozemský úřad pro schvalování vozidel (RDW) jako první v Evropě oficiálně povolil provoz pokročilého softwaru Tesla Full Self-Driving (FSD) Supervised. Tato technologie umožňuje vozu automaticky zatáčet, brzdit i zrychlovat, a to nejen na dálnicích, ale nově i v městském provozu.
včera
Jednání o ukončení války v Íránu narazilo na nečekaný problém: Teherán neví, kam dal miny
Vyjednávání o ukončení války v Íránu naráží na nečekaný technický problém, který může ohrozit křehké příměří. Podle zpráv deníku New York Times, který cituje americké představitele, není Írán schopen najít a odstranit námořní miny, které sám rozmístil v Hormuzském průlivu. Tato neschopnost vyčistit klíčovou vodní cestu brání obnovení plynulé dopravy v místě, kudy proudí pětina světové produkce ropy.
včera
Hrozí rozpad NATO? Experti vysvětlují, co se v alianci děje
Navzdory ostré rétorice Donalda Trumpa a narůstajícímu napětí mezi Washingtonem a Bruselem zůstává Severoatlantická aliance (NATO) i nadále pevnějším svazkem, než by se mohlo na první pohled zdát. Současná krize, vyvolaná americkým vojenským angažmá v Íránu a následným uzavřením Hormuzského průlivu, sice otřásá základy transatlantické důvěry, experti se však shodují, že k faktickému rozpadu spojenectví je ještě daleko.
včera
V pákistánském Islámábádu začaly mírové rozhovory mezi Íránem a USA
V pákistánském Islámábádu se právě píší dějiny moderní diplomacie. Zdroje z britské BBC potvrdily, že v přísně střežené diplomatické „červené zóně“ byla zahájena očekávaná jednání mezi Spojenými státy a Íránem. Ačkoliv jsou rozhovory zatím nepřímé a probíhají prostřednictvím pákistánských prostředníků, samotný fakt, že obě strany zasedly k jednacímu stolu, vzbuzuje ve světě opatrný optimismus.
včera
Experti: Bomba u srbského plynovodu byla snahou ruských tajných služeb ovlivnit volby v Maďarsku
Nález trhaviny v blízkosti plynovodu Balkan Stream na srbském území vyvolal vlnu spekulací a diplomatického napětí. Podle bezpečnostních expertů se však s největší pravděpodobností nejednalo o reálný pokus o zničení klíčové infrastruktury, ale o rafinovanou provokaci ruských tajných služeb. Hlavním cílem této operace mělo být ovlivnění nedělních parlamentních voleb v Maďarsku, kde premiér Viktor Orbán bojuje o politické přežití.
včera
Hnutí MAGA pochybuje o Trumpově duševním zdraví. Ztroskotanci, hlupáci, vzteká se prezident
Americký prezident Donald Trump vyvolal na politické scéně i sociálních sítích nebývalý rozruch, když se v ostrém příspěvku na své platformě Truth Social pustil do řady dříve loajálních konzervativních komentátorů a influencerů. Předmětem sporu se stala válka v Íránu, kterou Trump zahájil a kterou část jeho dosavadních spojenců začala otevřeně kritizovat. Prezident na tyto výtky reagoval salvou urážek, v nichž své oponenty označil za „hloupé lidi“ s nízkým IQ a neúspěšné mediální osobnosti.
Zdroj: Libor Novák