Zaorálek pojede do Turecka. Chce zachránit zadržené Čechy a řešit elektrárnu

Dvojice Čechů zadržená v Turecku je podle listu Hürriyet obviněna z poskytování zbraní a bude souzena.

Resort podle Zaorálka už podnikl některé kroky, snaží se jednat a "připravit půdu" pro navrhovaná řešení. "Ale sami tady nic nezmůžeme, pokud nebude určitá ochota vyjít vstříc, tak to nebude jednoduché," řekl dnes novinářům. Zadržení si museli být vědomi nebezpečí, která je v oblasti čekají. Markéta Všelichová už byla v minulosti zadržena a nedbala varování diplomacie, dodal.

Situace je podle Zaorálka možná složitější, než by byla u jiných zemí, protože Turecko je spojencem ČR a členem Severoatlantické aliance.

Vedle jednání o zadržených chce Zaorálek probrat tamní současnou situaci, vztah Turecka s Evropskou unií i problémový projekt stavby turecké elektrárny Yunus Emre, na který poskytla úvěr Česká exportní banka (ČEB) a pojistila ho státní pojišťovna EGAP.

V případě, že se problém nepodaří vyřešit, může se výrazně negativně promítnout do státního rozpočtu. "Pro českého daňového poplatníka v konečné fázi hrozí riziko až do výše úvěru," uvedl dnes ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD). Jde podle něj zhruba o 15 miliard korun.

Hlavním dodavatelem je česká společnost Vítkovice Power Engeneering, která je ale v insolvenci. Dlužníkem je turecká společnost Adularya, součást holdingu Naksan. Po zmařeném pokusu o státní převrat Naksan Holding převzal státní fond pojištění vkladů (TMSF), který je podřízen úřadu předsedy turecké vlády.

Oba bloky elektrárny jsou stavebně a montážně prakticky dokončeny. Během testování se ale objevily technické problémy, jejichž odstranění představuje dodatečné náklady 80 až 100 milionů eur (až 2,7 miliardy korun). Ty zůstávají nedořešeny kvůli politickým událostem a kvůli neshodám o původu těchto problémů. Po pokusu o státní převrat byli majitelé a členové managementu skupiny Naksan Holding zadrženi nebo emigrovali.

Ve hře je podle zprávy ministerstva průmyslu pět variant řešení splácení úvěru. Jde o navýšení úvěru ČEB o 40 až 60 milionů eur nad rámec nynějšího úvěru na dokončení projektu a prodej až po dokončení stavby. Dále převzetí projektu ze strany ČEB. Třetí variantou je urychlený prodej projektu ze strany turecké státní firmy před jeho dokončením a částečné splacení úvěru ČEB z výtěžku. Další zvažovanou možností je zahájení právních kroků vůči tureckému státu. Poslední varianta zahrnuje nahlášení pojistné události na EGAP, což představuje negativní dopad do státního rozpočtu 16 miliard korun.