Ombudsman má sledovat práva postižených. Chvojka předložil poslancům novelu

Předloha v podstatě nahrazuje původní novelu o výraznějším rozšíření pravomocí ombudsmana. Jelikož jde o poslanecký návrh, posoudí jej podle legislativních pravidel před dalším projednáváním v zákonodárných sborech nejprve vláda.

Ve Sněmovně vyvolal návrh kontroverze, vláda už jej dříve stáhla. Pasáž o tom, že ochránce práv by měl na starosti sledování plnění mezinárodní dohody o právech postižených lidí, byla jediná, nad níž panovala v dolní komoře prakticky shoda. Česko smlouvu přijalo před osmi lety, dosud ale neurčilo, kdo by měl na její dodržování dohlížet.

Podle zdůvodnění padla volba na ombudsmana kvůli tomu, že je nezávislý na ostatních složkách moci. Ochránce práv by měl nově práva postižených lidí podporovat a dávat návrhy a doporučení k jejich naplňování a ochraně. Zřizoval by k tomu taky poradní tým. Kancelář ombudsmana by se podle předpokladů rozšířila kvůli nové působnosti zhruba o deset zaměstnanců. Dopady na státní rozpočet by měly činit asi 7,8 milionu korun za rok.

Původně měl ochránce práv podle návrhu Chvojkova předchůdce Jiřího Dienstbiera (ČSSD) dostat právo podávat antidiskriminační žaloby a podněty Ústavnímu soudu na zrušení zákonů nebo jejich částí. Postupně se ukázalo, že pro takovou podobu normy by se ve Sněmovně patrně nenašlo dost hlasů. Kritizovali ji i koaliční poslanci. Působnost ombudsmana ohledně zdravotně postižených lidí se do novely měla dostat prostřednictvím pozměňovacího návrhu, který podpořily petiční i ústavně-právní výbor.