Zemanova politika, opačné chování. Petr Hannig chce být novým prezidentem

Petr Hannig je zpěvák, producent, skladatel, hudební vydavatel a také politik. V minulosti se několikrát pokoušel získat pozici senátora. Dnes k tomuto výčtu přibyl i popisek prezidentský kandidát.

Minulý rok při své kandidatuře na senátora získal 2.3% hlasu, jeho strana ve sněmovních volbách 2013 dostala 0.3 procenta. Před pěti lety na prezidenta nekandidoval, prý proto, že se na to cítil být ještě mladý (tehdy mu bylo 66 let, pozn. red.). Jeho strana na volby nemá peníze a těší se, že kampaň zaplatí entusiasmus lidí, který přirovnávají k entusiasmu, se kterým vznikala první republika. 

Hannig a spol. si však odmítají připustit jakékoliv pochyby. „Chtěl bych odmítnou posměšky, že neseženeme ani 50 tisíc potřebných podpisů,“ řekl organizátor tiskové konference Adam Bartoš. „Neoficiálně už jsme začali podpisy sbírat mezi sebou. Teď s oficiálně oznámenou kandidaturou očekáváme, že se sběr rozjede,“ uvedl Bartoš. 

Proč se rozhodl kandidovat?

„Na naléhání přátel jsem po měsíci kývnul,“ řekl Hannig. Poté zdůraznil, že nechce být konkurencí současného prezidenta. Naopak, jedním z důvodů Hannigovy kandidatury prý je, že z aktuálních kandidátů nikdo nezaujímá podobné postoje jako Miloš Zeman. A pokud by z nějakého důvodu funkci neobhájil, Hannig je připraven v jeho politice pokračovat.

Jako jedno ze svých prvních a zásadních rozhodnutí by chtěl odstranit vlajku Evropské unie z Pražského hradu. „Pražský hrad je a byl sídlem prezidentů ČR a Československa. Měla by tam tedy být pouze vlajka ČR a prezidentská standarta jak to bylo určeno v roce 1920,“ rozpovídal se Hannig.

V částečném rozporu pak prohlásil, že se cítí jako velký Evropan a současné problémy způsobuje pouze špatná vláda některých zemí a evropských komisařů. Jako další krok by chtěl vrátit „vynikající přehlídkový pochod“, kterým se dříve vítaly zahraniční návštěvy.

Hannig se dále v souladu s rétorikou své strany přihlásil k vlastenectví a vymezil proti migraci, která podle něj přináší mimo jiné i zdravotní rizika. Svůj projev zakončil krátkým příběhem, ve kterém on v 90. letech mohl sedět v kavárně s křesťanem z Palestiny, muslimem z Palestiny a židem z Izraele. „Obávám se, že by už dnešní napjaté atmosféře takové setkání udělat,“ dokončil Hannig.