Dryml: Když kraje neumí řešit situaci kolem nemocnic, ať je vrátí

"Je především povinností krajů zajistit ve svých nemocnicích zdravotní péči. Pokud to některé kraje neumí, jako například Jihomoravský kraj, měly by nemocnice rychle vrátit zpět státu," uvedl Dryml. Hejtmani na čele s předsedou Haškem by měli podle Drymla přiznat, že za stav nemocnic patřících krajům odpovídají jejich majitelé.

"Pouze hejtman Středočeského kraje Rath však na rozdíl od ostatních hejtmanů zdravotnictví rozumí. Opatření k zajištění chodu svých nemocnic měli hejtmani spolu s řediteli svých nemocnic udělat včas a nespoléhat se pouze na Ministerstvo zdravotnictví. Měli na to čas od března," doplnil senátor.

Podle něj je situace v Královéhradeckém kraji podobná, ne však tak hrozivá, jako v Jihomoravském kraji. "Situaci zvládá vedení trutnovské a rychnovské nemocnice, ostatní se v tom potácejí. Klasickým příkladem byla nyní již zrušená opočenská nemocnice, která ročně produkovala ztrátu zhruba 20 milionů korun. Také nechápu, proč se stále drží jednooborová nemocnice v Broumově," vysvětlil Dryml.

Kraj podle Drymla přitom na dofinancování zdravotnictví peníze má. „Jen je třeba je do něj přesunout z jiných resortů, například ze silničního hospodářství, které je dlouhodobě neprůhledné, ostatně stejně jako krajské zdravotnictví,“ mínil senátor.

Vladimír Dryml odsoudil současný postup ministra zdravotnictví Leoše Hegera (TOP 09), který navrhuje jako člen pravicové TOP 09 nařídit pracovní povinnost lékařům, kteří podali výpovědi. "Situaci způsobenou podáváním hromadných výpovědí lékařů vyvolalo selhání nejen činnosti Ministerstva zdravotnictví, ale především Ministerstva financí, a to přímo osobou ministra financí Kalouska (místopředseda TOP 09). TOP 09 přitom mnoho lékařů volilo," řekl dále Dryml.

Obě ministerstva mají podle něj společnou odpovědnost za neutěšené financování českého zdravotnictví z veřejného zdravotního pojištění i za selhání řízení a kontroly zdravotních pojišťoven, zejména VZP. Přitom výběry od občanů na zdravotní pojištění stoupají a na účtech pojišťoven leží kolem 14 miliard korun. "Je to vše o komunikaci se zdravotními pojišťovnami a také o zeštíhlení krajských zdravotnictví v určitých směrech," uzavřel Vladimír Dryml.