Komunisté opět navrhli zdanění peněžitých náhrad církvím

Zákon schválený v předminulém volebním období za vláda Petra Nečase (ODS) počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávají, mají církve během 30 let získat 59 miliard, navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny podle tohoto zákona už od roku 2013.

Pro zdanění finanční části církevních restitucí se vyslovili už dřív předseda hnutí ANO a nyní už také premiér Andrej Babiš a hnutí SPD Tomia Okamury. Ve Sněmovně by měla tato tři uskupení dostatek hlasů pro prosazení návrhu.

V důvodové zprávě předkladatelé uvádějí, že stát by mohl získat každoročně zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím posílá. Za celou dobu vyplácení náhrad by šlo asi o 11 miliard korun. Zdanění pokládají předkladatelé za jediný možný krok k tomu, aby byla finanční náhrada přiměřená.

Babiš se pro zdanění náhrad vyjádřil už dříve jako ministr financí. Vyčíslení náhrad podle ceny půdy byl dle jeho mínění podvod. Letos v listopadu, už po volbách, uvedl, že nevidí důvod náhrady nedanit. „V rámci koalice nebylo možné se k tomu vrátit, teď to asi možné bude," řekl Babiš Lidovým novinám. Čeští biskupové v reakci uvedli, že považují církevní restituce za uzavřenou věc a do debaty na téma zdanění náhrad nebudou vstupovat.

Proti zdanění náhrad se staví například KDU-ČSL a TOP 09, podle lidovců by byl takový krok nemravný a protiústavní. Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) nedávno upozornil na to, že zdanění neumožňují smlouvy mezi státem a církvemi uzavřené na základě zákona o jejich majetkovém vyrovnání. Poukázal na to, že právě na tom ztroskotaly snahy ČSSD zmírnit dopad restitucí na stát.

Návrhem KSČM se bude nejprve zabývat vláda. Poté ho dostanou k projednání poslanci.