Zemřel Miroslav Šlouf. Půjde Zeman svému bývalému příteli na pohřeb?

Šlouf působil od poloviny 70. let v KSČ, ze strany vystoupil v létě 1991. Později vstoupil do ČSSD a stal se poradcem Zemana. Počátkem roku 2008 byl jedním ze zakladatelů sdružení Přátelé Miloše Zemana, které si stanovilo za cíl vrátit Zemana do politického života.

Stál později za vznikem Strany práv občanů i za některými volebními úspěchy Zemana. Po prezidentské volbě 2013 ale jejich přátelství skončilo.

Zeman mu pošle na pohřeb květiny, sdělil dnes prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček na twitteru. "Pan prezident na pohřeb Miroslava Šloufa, který dnes skonal, zašle smuteční kytičku," napsal Ovčáček.

Šloufovo jméno figurovalo v minulosti v několika kontroverzních kauzách. Připustil třeba kontakty se zavražděným podnikatelem Františkem Mrázkem. V roce 2007 Jiří Paroubek naznačil, že jako prostředník expředsedy ČSSD Zemana sehrál výraznou roli v ovlivňování bývalých poslanců ČSSD Michala Pohanky a Miloše Melčáka, aby podpořili koaliční vládu Mirka Topolánka (ODS).

Spojován byl také s kauzou Olovo, tedy dokumentem, který vznikl v okruhu poradců premiéra Zemana (kterým Šlouf šéfoval) a který obsahoval plán diskreditační kampaně proti tehdejší místopředsedkyni Sněmovny Petře Buzkové (ČSSD). Šloufův podíl na kauze se neprokázal.

V roce 2000 se objevila informace, že Šlouf měl údajně snahu ovlivňovat personální rozhodnutí v policii. V březnu 2000 Mladá fronta Dnes napsala, že tehdejší prezident Václav Havel měl obavu, že se snaží destabilizovat elitní policejní složky.

Šlouf po zvolení Zemana prezidentem řekl, že mu pomáhal s předvolební kampaní. Zkoušel prý například vyjednat podporu u KSČM, ODS i KDU-ČSL. Rovněž řekl, že je připraven Zemanovi radit i při výkonu prezidentské funkce, pokud si to bude přát. Zeman poté v České televizi uvedl, že Šlouf nemluvil pravdu.

Šlouf v roce 2014 vydal knihu politických vzpomínek Jak se dobývá Hrad. V posledních letech se již veřejného života neúčastnil.