Klaus zpucoval Pelikána. Debata o majetkovém přiznání starostů se zvrtla

"Majetková přiznání budou vyplňovat všichni, jen některé údaje budou neveřejné," řekla za předkladatele k obsahu novely poslankyně STAN Věra Kovářová. "Snažíme se zachovat kontrolu a omezit šmírování," uvedl lidovec Ondřej Benešík.

Sněmovna odmítla návrh poslance Patrika Nachera (ANO), podle něhož by lidé mohli v centrálním registru nahlížet do majetkových přiznání některých obecních politiků jen na základě individuální žádosti. Dolní komora neschválila ani další Nacherovu úpravu, podle níž by politici měli přímo ze zákona o střetu zájmů právo na informaci o tom, kdo o údaje o nich žádal.

Právě o tyto úpravy poslanci svedli největší argumentační bitvu. Proti Nacherovým návrhům se postavili jak ministr spravedlnosti Robert Pelikán (za ANO), tak Piráti. Podle nich by úpravy přinesly jen zvýšenou byrokracii a nezabránily vytváření nekontrolovatelných databází údajů z přiznání, do nichž bude anonymní přístup. Podle zastánců těchto úprav ale ke starostům nelze přistupovat automaticky jako ke sprostým podezřelým. Podle Kovářové se už nyní mohou lidé dozvědět automaticky jednou ročně, kdo se o ně zajímal v základních registrech, pokud mají datovou schránku.

Poslanec ODS Václav Klaus (ODS) ministrovi vytkl, že se starostům vysmívá. "Nechápu vaši sebestřednost, s jakou urážíte starosty malých obcí," uvedl. Podle Marka Výborného (KDU-ČSL) Pelikán ukázal, že jeho "obzor končí na hranici hlavního města Prahy". "Vůbec netušíte, o čem je práce na malých obcích a městech. Tam skutečně ten starosta ráno vstane, sedne na traktor, vyhrne sníh v zimě, tam ten starosta ráno vstane a jde řešit tu kanalizaci," dodal Výborný.

Ministra se naopak zastali Piráti, podle nichž by úpravy přinesly jen zvýšenou byrokracii a nezabránily vytváření nekontrolovatelných databází údajů z přiznání, do nichž bude anonymní přístup. Podle Zbyňka Stanjury (ODS) by to bylo nelegální s ohledem na unijní pravidla ochrany osobních údajů (GDPR). Mikuláš Ferjenčík (Piráti) namítl, že pokud by někdo databázi nahrál na serveru v USA, pak "s nějakým GDPR, který platí v Evropské unii, si může vytřít zadnici".

Zastánci Nacherových úprav argumentovali také tím, že ke starostům nelze přistupovat automaticky jako ke sprostým podezřelým. Podle Kovářové se už nyní mohou lidé dozvědět automaticky jednou ročně, kdo se o ně zajímal v základních registrech, pokud mají datovou schránku.

Změny mají zabránit odlivu zájemců o místa v zastupitelstvech, který podle zástupců samospráv hrozí zejména v malých obcích při podzimních komunálních volbách. Změnu chtěly například Svaz měst a obcí a Sdružení místních samospráv ČR.

Předseda Svazu měst a obcí František Lukl ČTK řekl, že je to kompromis. "V tuto chvíli to považujeme za to maximum možného pro to, aby nebyly ohrožené komunální volby a aby nebyl nezájem občanů účastnit se veřejného života," uvedl. Snažit se chce o další změny. "Budeme pokračovat v té debatě se zástupci transparentních organizací a především představitelů Parlamentu o možných změnách ve vztahu k rozsahu informací, které jsou dnes veřejné a měly by být pouze k nahlédnutí orgánům činným v trestním řízení," dodal Lukl.

Předseda Sdružení místních samospráv ČR Stanislav Polčák (STAN) řekl ČTK, že oceňuje zmírnění pravidel, lituje však toho, že nebyl těsně schválen návrh, ve kterém by nebyly údaje o veřejných funkcionářích anonymně dostupné na internetu. "Pokusíme se obrátit na senátory, aby ten zákon změnili tak, že některé údaje budou dostupné veřejnosti, ale poté, co se veřejnost identifikuje, to znamená, že nebudou anonymně dostupné," uvedl Polčák.

Neveřejné by měly být všechny údaje o závazcích a movitých věcech. Komunální politici by tak zveřejňovali data o příjmech, nemovitostech, cenných papírech a podílech ve firmách. V případě obecních politiků, kteří nejsou za výkon funkce placeni, by s výjimkou zastupitelů statutárních měst včetně Prahy nebyly veřejné údaje o příjmech a majetkových výhodách.

Český rozhlas v lednu uvedl, že mimořádné majetkové přiznání v centrálním on-line registru loni nepodala téměř třetina veřejných funkcionářů. Odvolal se na údaje ministerstva spravedlnosti. V registru je zhruba 38.000 politiků, úředníků, státních zástupců či soudců a mimořádné majetkové přiznání jich nepodalo 11.000.